Práh mezi světy I.

neprojevovaly. Při nejmenším musí však škola dát mládeţi alespoň tolik, aby mládeţ byla
schopena rozeznat dobro od zla, a podle toho dovedla si vybrat sama svou cestu.
Cesty k obrodě veřejného ţivota ţivotem duchovním jsou různé, avšak cíl všech těchto cest
jest jediný. Nejjasněji jej vyslovil president T. G. Masaryk slovy:
»Všechen náš ţivot má býti veden pod zorným úhlem věčnosti.«
Z tohoto vědomí věčnosti vyvěrá jen Boţí dobro, láska a spravedlnost. Pro tyto tři sloţky
ţivota - dobro - lásku - spravedlnost - má pracovat všechno lidstvo. K této práci má být jiţ od
mládí vychováváno. A bude-li se tak dít, pak se uskuteční nejideálnější obroda veřejného
ţivota ţivotem duchovním.
18. Síla lidské myšlenky - telepatie
(Přednáška proslovená v Přerově 6./3. 25.)
Mezi lidmi je dosud málo pochopena síla lidské myšlenky, a proto také, ke škodě všech, jest jí
tak málo vyuţíváno. Na druhé straně zas, právě proto, ţe lidé nechápou, co všechno síla lidské
myšlenky zmůţe, rozsévají po světě mnoho zla, aniţ by o tom věděli. Kdyby si lidé
uvědomovali, co všechno mohou myšlenkou svojí způsobit, usměrňovali by vţdycky své
myšlenky k dobrému a vyhýbali by se všem příleţitostem zabývat se myšlenkami špatnými
nebo zlými.
Lidská myšlenka je síla přímo tvořivá, která můţe zejména zase na mysl lidskou působit
blahodárně nebo zhoubně. Kaţdá myšlenka naplněná láskou je schopna vytvořit dobro,
spokojenost, štěstí, zdraví, a to nejen pro vysílatele myšlenky, nýbrţ i pro toho, k němuţ je
vysílaná, komu náleţí, nebo kým se zaměstnává. Stejně tak špatná myšlenka, naplněná
nenávistí, závistí, zlobou, můţe vytvořit zlo, které doléhá zase jen zlem na toho, na nějţ ve
zlém vzpomínáme. Při nejmenším vzbudí špatnou náladu, a to na obou stranách, mnohdy
bývá schopna způsobit i těţká onemocnění.
Cizí myšlenky, které se nás dotýkají, přijímáme vţdy cestou duchovní, telepatickou.
Přicházejí zvenčí a mohou nám přinést uţitečné popudy k našemu konání, k našim podnikům
i k našemu vlastnímu uspokojení. Avšak stejně tak mohou nám přinést popudy ke skutkům
zlým, svádět nás k hříchu a způsobit i naše onemocnění.
Proto si máme vţdycky bedlivě všímati svých myšlenek a přijímat jen dobré. Zlé myšlenky,
která se nás dotýkají, máme se vţdycky snaţit láskou svou přeměňovat v dobré.
Zde jest přímo naší povinností uplatňovat svůj rozum a svou vůli, neboť rozumem svým
máme rozpoznávat myšlenky dobré od zlých a vůlí svou přijímat a určovat, ţe jen dobrými
myšlenkami budeme se skutečně zabývat. Jakými myšlenkami z vlastní vůle se zabýváme,
takové vlivy k sobě přitahujeme, takové vlivy na nás působí, rozhodují o našem konání a
určují celý náš ţivot.
Chceme-li ţít klidný, spokojený a šťastný ţivot, pak se musíme bezpodmínečně zabývat jen
myšlenkami kladnými a dobrými, nikdy ne myšlenkami zlými a zápornými. To, o čem
myslíme, to současně v sobě také vytváříme. Proto optimisté jsou vţdycky šťastnější neţ
pesimisté, stejně jako lidé, kteří nemyslí stále jako hypochondři jen na nemoc, jsou vţdycky
zdravější neţ ti, kteří svými myšlenkami přitahují z vesmíru jen vlivy škodlivé, které působí
vţdy zhoubně na naše tělo a přinášejí nám jen samé bolesti.
Střezte proto neustále své myšlenky a vzdejte se všech myšlenek takových, které by vám nebo
někomu jinému mohly ublíţit. To platí především pro všechny věčně ustarané maminky, které
s neustálým strachem myslí na své miláčky, aby se jim nic zlého nestalo, aby nepřišli někde k
úrazu, aby snad neonemocněli. Jistě si nejsou vědomy toho, ţe takovými myšlenkami svým
miláčkům samy škodí a někdy i neštěstí samo k nim přivolávají.
121