17.01.2015 Views

Práh mezi světy I.

Práh mezi světy I.

Práh mezi světy I.

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

stojí úplně mimo všechny církve, můţe si sám nalézt spojení s Bohem, aby skutečně pocítil,<br />

ţe Bůh ţije nad námi, s námi i v nás.<br />

Cítit takto opravdově a plně své spojení s Bohem, k tomu jest zapotřebí především<br />

opravdovosti, upřímnosti a poctivosti. Modlit se k Bohu, chodit do kostela, ke zpovědi a<br />

přijímání a zůstávat přitom oddán svému sobectví, poţívačnosti a nelásce - nemá praţádné<br />

ceny. Znát Boha jen před tváří oltáře, jest tolik jak neznat Ho vůbec. Být Bohu oddán jen v<br />

modlitbách a ne ve skutcích svého ţivota, jest přelháváním Boha i přelháváním sebe samého.<br />

Pravého křesťana musíš poznat vţdycky po jeho křesťanských skutcích. Proto víra v Boha,<br />

sluţba Bohu a zachovávání Zákonů boţích, musí být zřejmo z kaţdého kroku našeho ţivota.<br />

Církve samy učí, ţe Bůh je všude přítomen a přece tuto všudypřítomnost Boţí jako by<br />

popíraly svým příkazem, ţe všichni pravověřící musí chodit do kostela a tam se modlit, tam<br />

Boha vzývat a tam také Bohu slouţit. Věříme-li opravdově v přítomnost Boha všude a ve<br />

všem, uváţíme-li, ţe Bůh jako zdroj všeho ţivota existuje v kaţdém atomu stvoření, tedy i v<br />

atomu nerostném, rostlinném, zvířecím i lidském, pak tedy v kaţdém okamţiku ţivota stojíme<br />

před Tváří Boţí. Proto také v kaţdém okamţiku, na kterémkoliv místě světa můţeme<br />

pokleknout, abychom se Bohu poklonili.<br />

Coţ také bylo by vůbec moţno všudypřítomného Boha zavřít do chrámu Coţ by bylo<br />

moţno, aby procítěná modlitba, nebo vroucí prosba k Bohu zůstala nevyslyšena jen proto, ţe<br />

nebyla vyslovena před posvěceným oltářem Nebylo by toto pomyšlení samo o sobě s to, aby<br />

oslabilo naši víru v nejvyšší spravedlivost, moudrost a lásku našeho Otce nebeského<br />

Říkám-li toto, dodávám hned také, ţe pokládal bych si za hřích, kdybych jen jednu jedinou<br />

duši měl zbavit její opory, kterou byla pro ni její církev.<br />

Nevzdávejte se svého chození do kostela! Plňte všechny povinnosti, které vám vaše církev<br />

ukládá! Ale neomezujte svou zboţnost pouze na chrámy Boţí! Dokazujte celým svým<br />

ţivotem, ţe nejen věříte, nýbrţ i skutečně cítíte, ţe Bůh je při kaţdém vašem kroku s vámi. To<br />

teprve bude důkazem vaší pravé zboţnosti, která nesmí chybět opravdovému, důslednému a<br />

poctivě věřícímu křesťanu.<br />

A nyní hledejme cestu, která by nás k Bohu nejblíţe přivedla, na níţ by se nejlépe vyjasnil náš<br />

správný poměr k Bohu.<br />

Jen pošetilec mohl by popírat jsoucnost Boţí jen proto, ţe Boha ještě nikdy nikdo neviděl a<br />

nikdy neuvidí. Kaţdý sebemenší projev ţivota jest sám o sobě zázrakem, který vytvořila<br />

jediné Moc, Síla, Láska a Vůle Boţí.<br />

Je-li všecko dílem Boţím, shledáváme-li ve všem projev Jeho tvůrčích Zákonů, nacházíme-li<br />

Boha všude a ve všem, pak tím spíše musíme Ho nalézat v člověku samém.<br />

Proto kaţdý, kdo hledá Boha, musí Ho především hledat v sobě, ve svém nitru, ve svém srdci,<br />

ve své duši, která je Jiskrou Boţí, součástkou Ducha Boţího. Tato Jiskra Boţí v nás - jest naše<br />

v y š š í J á - Duch Boţí v nás, vedle něhoţ naše duchovní individualita (t. j. duchovní, tak<br />

zvané astrální tělo), představuje naše n i ţ š í j á . Důleţité jest, aby toto naše niţší já s naším<br />

vyšším Já, to jest s duší a tato zase s Duchem byly co nejúţeji spojeny. Pojítkem <strong>mezi</strong> duší a<br />

Duchem - nejmocnější a jediné - jest Láska. Tato Láska jest pak pramenem Víry, která nám<br />

umoţňuje duchovní poznání. Duchovní poznání přivede nás pak k přesvědčení, které<br />

umoţňuje nám náš rozum, je-li osvícen.<br />

Kdo chce napřed být přesvědčen, aby poznal a pak teprve uvěřil, je na nesprávné cestě. To<br />

jest cesta rozumová, hmotná. Kdo však uvěří, aby poznal a poznáním nabyl přesvědčení, jde<br />

cestou citovou, duchovní, která jest cestou pravou. Proto Pán Jeţíš řekl sv. Tomáši: »Tys<br />

uvěřil, ţe jsi se přesvědčil, ale blahoslavení jsou ti, kteří neviděli a uvěřili.«<br />

Ten, kdo nevěří, můţe Boha hledat po celý ţivot a nenajde Ho nikdy, Boha nalézt, znamená<br />

věřit. A věřím-li v Boha, v Jeho Moc a Sílu, věřím-li, ţe je všude přítomen, pak Ho také najdu<br />

všude a ve všem, tedy i v sobě. A najdu-li Ho v sobě skutečně, pak teprve mohu říci, ţe můj<br />

poměr k Němu je jasný, mně samému srozumitelný. Pak také budu umět milovati Boha svého<br />

9

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!