Práh mezi světy I.

Boţích byl by celý národ zůstal v neustálé harmonii s Bohem a byl by pak později radostně
přijal i učení Jeţíše Krista.
Lid izraelský zapomněl však velmi brzy na význam Desatera Boţích přikázání. Představitelé a
hlasatelé učení Mojţíšova vytvořili si z jeho náboţenství zase jen prostředek k získávání
hmotného uţitku a panství nad lidem.
Proto, aby lidstvo bylo zachráněno před všemi důsledky tohoto velikého zla, Bůh vyslal
lidstvu nového učitele, nového budovatele nového člověka, tentokráte svého jednorozeného
Syna Jeţíše, který od počátku stvoření byl duším lidským přidělen jako vůdce a učitel.
Zjevil-li se tento vyslanec Boţí na světě a vzal-li na sebe podobu lidskou, byl to zase jen
projev veliké Lásky Boţí k nám. Bůh Otec dal nám tím zřejmě najevo, jak velice záleţí mu na
tom, aby jeho děti zde na zemi nebloudily, aby se mohly novými zákony zdokonalit a tak se
pomalu ale jistě přiblíţit k Otcovskému domu.
Pro nás jest a zůstane nejvyšším a nejdokonalejším budovatelem nového člověka, který má
vytvořit království Boţí v sobě i kolem sebe - Pán Jeţíš. I on nejen slovy hlásal nejvyšší
pravdy, nejen slovy ukazoval nám správnou a jediné účelnou cestu k dosaţení dokonalosti,
nýbrţ také svým vlastním ţivotem dával nejkrásnější příklad nového člověka.
Přišel, ne aby zrušil starý zákon, ale aby jej naplnil láskou. To nejvyšší, co od nás ţádal, byla
láska k Bohu a účinná láska k bliţnímu. Pouze na této účinné lásce k bliţnímu má být, můţe
být a musí být vytvořen nový člověk.
Starý člověk, plný sobectví, lţí, přetvářky, závisti, nenávisti a smyslnosti musí úplně zmizet.
Pokud tento starý člověk nevymizí mezi lidstvem, nevymizí také utrpení, bída, nemoci,
bolesti a zoufalství. Všechno utrpení vyvírá nejen z nečistého ţivota smyslného, nýbrţ hlavně
a především z neposlušnosti daných nám zákonů Boţích, které nám tak jasně zjevil Pán Jeţíš.
Z této neposlušnosti vyrůstá všechna neláska a nevíra, neboť kdo poslouchá - miluje, kdo
miluje - věří, a kdo věří, získává všech darů Boţích.
Pán Jeţíš, chtěje naznačit nejsprávnější cestu nového člověka, pravil:
»Hledejte nejprve království Boţího na zemi a spravedlnosti jeho a vše bude vám přidáno.«
Tato slova mají a musí být kredem nového člověka, neboť hledání království Boţího na zemi
není nic jiného, neţ poslušnost Nového Zákona a rozsévání lásky všude, kamkoliv vkročí.
Nový člověk musí účinnou láskou pomáhat slabším, účinnou láskou a příkladem poučovat
bloudící, účinnou láskou obětovat sebe sama pro dobro jiných, účinnou láskou ve skromnosti
a pokoře sebe zapírat a snaţit se, aby nikomu neubliţoval. Toť hledání království Boţího na
zemi.
Nový člověk musí je nejprve vytvořit sám v sobě, aby mohl dále účinnou láskou pomáhat
budovat je i v srdcích ostatních lidí. Teprve tehdy, kdyţ se nový člověk naučí dokonale
budovat království Boţí v sobě i v jiných, teprve tehdy můţe se nadít, ţe všechno ostatní bude
mu přidáno, aniţ by po tom touţil.
Nový člověk podřídí všechny své ţádosti vůli Boţí a věří, ţe vybudoval-li v sobě království
Boţí, ţe v tomto království v něm kraluje sám Bůh - Kristus, nejvyšší Láska a s ní i nejvyšší
moudrost a moc, které jsou schopny opatřit mu všechno, čeho pro svůj duchovní vývoj, pro
své štěstí, spokojenost a blaţenost potřebuje.
Nový člověk odkládá všechny své sobecké ţádosti. Netouţí po tom, aby se dobře vedlo jen
jemu. Nezůstává bez zájmu na ostatních a přemýšlí i o tom, zda neubírá někomu jinému na
věcech k ţivotu mu potřebných.
Nový člověk jest si vědom toho, ţe Bůh jest pravda - a proto proti této pravdě nesmí se nikdy
prohřešit. Z jeho úst nesmí vyjít nikdy ani jedinké slůvko lţi.
Nový člověk nesmí pouţívat ţádné přetvářky ani podvodů ke svému obohacení. Svůj denní
chléb musí si dobývat jen přímou, poctivou cestou.
73