Práh mezi světy I.

Přišel hlavně proto, aby nám ulehčil tíhu všech našich poklesků, t. j. hříchů, kterých jsme se
dopustili na svém sestupu i vzestupu. Přišel Starý Zákon ne zrušit, ale naplnit Láskou. Přišel
sejmout s nás následky těţkých hříchů a dovedl za pravdu postoupit pro nás i potupnou smrt
na kříţi. Tím dal nám jasný příklad, kam aţ naše láska má jít, ţe má vyvrcholit v oběti pro
druhé.
Avšak Jeţíš Kristus přišel také proto, aby nám ukázal cestu pro budoucnost, jak ţít, abychom
nemuseli trpěti za kaţdý svůj poklesek tak jako dříve. Ukázal nám dvojí cestu ke spasení a
rychlejšímu zdokonalování svého vývoje. A záleţí jenom na nás, jeţto máme rozum a
svobodnou vůli, pro kterou cestu se rozhodneme, abychom po ní kráčeli. Prvá cesta je cestou
lásky - za Kristem - na níţ přestává všecko utrpení. Druhá cesta jde víc za sobectvím a je
zdánlivě pohodlnější, ale k úspěchu a zdokonalení vede jen přes utrpení.
Ţádný člověk, ani hříšný není odsouzen zahynouti. Kaţdému dána je moţnost nápravy a
zdokonalení. Všechny naše poklesky, vady a hříchy vyvěrají z naší nedokonalosti, a protoţe v
ní dosud ţijeme, zůstáváme vtěleni na této zemi. Kdybychom byli dokonalí jako Otec náš
nebeský dokonalý jest, nemuseli bychom se jiţ vtělovat, ţili bychom po jeho boku, v
království nebeském.
Je tedy účelem našeho ţivota stálé zdokonalování, a zdokonalujeme se jen poznáváním zla,
kterého se máme vystříhati. Kdybychom nepoznali zlo a nedovedli je rozlišovat od dobra,
nemohli bychom ve svém zdokonalování postupovati.
Proto je inteligence zla, postavená jako protiváha dobra, velmi důleţitou sloţkou našeho
vývoje. Dobro - Láska - a všechny s nimi související blaţenosti pocházejí od Otce. Zlo a
všecko utrpení, bolesti a vše ostatní, co s ním souvisí, pochází od inteligence zla - Lucifera -
Satana. Lucifer byl na počátku tvoření nejvyšším andělem v říši nebeské. Byl nositelem
světla.
Z pýchy nad svým postavením, ke kterému určil jej Bůh, chtěl vládnout jako Bůh sám. Za to
byl s ostatními neposlušnými anděly svrţen. Rozkazem Boţím byl mu dán velmi smutný
úkol, státi se panovníkem zla na zemi. Dána mu povinnost, aby za trest sváděl ke zlému duše
lidské, které na popud Boţí touţí po zdokonalení a návratu k Otci. Duše tyto mají samy svým
rozumem a svobodnou vůlí rozhodovat, budou-li následovat Lucifera-Satana, nebo zákon
Lásky Boţí. K tomu Satan dostal ještě přísný zákaz, ţe nesmí se navrátit do otcovského domu
dotud, dokud bude na světě jen jedna jediná duše, která by podlehla jeho svodům.
I Satan je tedy ve sluţbách Boţích. Musí svádět duše lidské, aby z vlastní vůle mu odřekly.
Ale přichází-li Satan s tímto pokušením k člověku, jiţ předem se třese hrůzou, ţe se mu
podaří člověka toho svést. A proto ten, kdo ho uposlechne, vlastně mu ublíţí, neboť tím
oddálí zase jeho návrat k Otci. To také vyprovokuje ho pak k pomstě.
Láska Boţí chrání nás dlouho před touto pomstou, a sama netrestá nás nikdy za to, ţe jsme
uposlechli raději Satana neţ Krista. Teprve kdyţ si člověk neuvědomuje své prohřešení a
nesnaţí se napravit je, Bůh připouští, aby Satan provedl své dílo pomsty a přivodil člověku
utrpení, které ho má vrátit zase k poznání dobra.
Je naprosto zřejmo, ţe všechny naše hříchy a poklesky nejsou překáţkou k našemu spasení,
nýbrţ jen naše pýcha a sebeláska, která nám překáţí, abychom poznali a uznali své chyby,
zabraňuje nám kráčet cestou ke své spáse. Je nezbytné poznati zlo, abychom se mu dovedli
ubránit, neboť jenom tím můţeme se zdokonalovat. Z toho tedy vyplývá, ţe vlastně kaţdý náš
hřích je stupněm poznání na cestě našeho zdokonalování. Chybíme-li a uznáme-li svoji
chybu, litujeme-li svého činu a činíme pokání, to jest předsevzetí do budoucna, ţe se tohoto
hříchu pro příště vystříháme, pak jsme jiţ dosáhli účelu poznání zla. Nabyli jsme tím
zkušenosti, která se uloţí v našem podvědomí a která nás později, aniţ bychom si toho
uvědomovali, uchrání před opakováním téhoţ poklesku. I my jsme v předcházejících ţivotech
vraţdili, loupili, kradli, lhali - ale miliony lidí nejsou jiţ dnes schopny ani vraţd, krádeţí a
loupeţí, ani podvodů, protoţe ve svém podvědomí z předcházejících ţivotů nabyli poznatků,
6