Práh mezi světy I.

opravdovými mystiky. Nemusíme chodit do ciziny a hledat je jenom tam. V našem básníku
Březinovi nebo hlubokém mysliteli - Zeyerovi, najdeme jistě mnohé, co nás přesvědčuje o
tom, ţe i oni dosáhli plně tajuplného spojení s Bohem.
Z cizích představitelů nové mystiky chtěl bych upozornit alespoň na nejvýznačnější zjevy,
objevivší se mezi námi v posledních letech.
Je to především svatá Terezička Jeţíškova (1873-1897), která svou naprostou čistotou a
něţností jiţ od svých dětských let pěstovala nejkrásnější mystiku, aniţ o tom věděla. Její
„Dějiny duše“, které na rozkaz své představené v klášteře musela napsat, dýchají takovou
něhou a krásou, ţe musí kaţdého člověka, který je jen trochu účasten vyššího duchovního
ţivota, rozradostnit na nejvyšší míru.
I ona dovedla sebe zapřít tak, aby mohla co nejvíce milovat všechny své bliţní a pro ně se
obětovat. I ona měla jednu jedinou touhu - pomoci lidem a osvobodit duše jejich od jha satanského.
Touţila z celého srdce stát se misionářkou, aby mohla šířit učení Jeţíše Krista tam,
kde nebylo ještě známo. Zprvu bylo to její mládí, později pak její nemoc, které jí zabránily
věnovat se tomuto velkému úkolu. Její touha pomáhat byla však tak ohromná a tak ţivelná, ţe
ve chvílích, kdy si uvědomovala, jak ji opouštějí pomalu její ţivotní síly tělesné, pociťovala v
sobě, ve svém tajemném, mystickém spojení s Bohem a se svým miláčkem-Jeţíšem Kristem,
takovou sílu duchovní, ţe na sklonku svého ţivota mohla říci:
»Kdyţ jsem nemohla splnit svou touhu pomoci lidem a očistit duše lidské za svého
pozemského ţivota, budu pak, aţ se odpoutám od hmoty, rozsévati své růţe po celém světě.«
A tomuto velikému slibu také dostála. Třebaţe svým čistým ţivotem, svým utrpením a svou
láskou k Bohu i bliţním, byla jistě určena k tomu, aby jako duše vyvolená dostala se do
nejvyšších sfér duchovních - do nebeského království - přece ona, z lásky k lidstvu, zřekla se
této blaţenosti pro ni připravené. Zůstala raději v astrální pláni, nejniţší to sféře duchovní, jen
aby zůstala v blízkosti duší, které úpí pod tlakem svého sobectví a nelásky a proţívají veliká
utrpení. Zůstala v blízkosti naší proto, aby mohla pomáhat duším lidským k očišťování, aby
mohla zbavovat utrpení zejména ty duše, které ještě neztratily nadobro víru v Boha a které
jejím zázračným zasáhnutím mohou být uvedeny zpět na cestu k Bohu Otci, připravenou pro
nás láskou a obětí Jeţíše Krista.
Měl jsem sám příleţitost zaţít a také vidět a slyšet o záţitcích jiných lidí, kterým právě ona
svou láskou pomohla.
Svatá Terezička Jeţíškova ukázala nám nejčistší cestu mystickou, kterou poznáme nejlépe z
její knihy „Dějiny duše“. Kdyby byla nezemřela tak mladičká, bylo by jí dnes dvaašedesát let.
Okolnost, ţe jiţ tak záhy po své smrti byla církví katolickou prohlášena za svatou, dokazuje
jen naprostou výjimečnost zjevu i působení svaté Terezičky.
Jistě ţe také ne náhodou objevila se mezi námi právě v poslední době, kdy lidstvo, propadlé
materialismu a sobectví nejniţšího druhu, touţící jen po radovánkách a poţitcích, potřebovalo
jí nejvíce. Zrodila se mezi námi, aby její veliká duše, plná lásky a obětavosti upozornila nás,
ţe »nejen samým chlebem ţiv jest člověk, ale také Slovem Boţím.«
Bůh posílá nám proto tak veliké příklady, abychom nikdy nezapomínali na Něho a na Jeho
Lásku.
Druhou, téměř v současné době ţijící světicí je svatá Gemma Galgany (1878-1903), rovněţ
význačná mystička, jejíţ ţivotopis doporučuji k přečtení všem, kdoţ se o mystiku zajímají.
V ní shledáváme se zase s duší, která i při velikém utrpení, jeţ musela proţívati, nalézá
veškeren smysl svého ţivota v dokonalém spojení s Bohem a Kristem. Hoří tak velikou a
opravdovou láskou ke Spasiteli, ţe touţí i proţívat táţ utrpení, jaká musel proţít Pán Jeţíš. I
ona ve svých extasích po koncentraci, v modlitbě, dostává se do styku s Jeţíšem Kristem i
Matkou Boţí. Toto spojení působilo na ni způsobem tak úţasným, ţe se jednou její srdce ve
chvíli, kdy bylo naplněno Boţskou Láskou Jeţíšovou, zvětšilo tak ohromně, ţe nazvedlo i její
ţebra a vycházel z něho takový ţár, ţe i prádlo na něm leţící bylo spáleno.
99