17.01.2015 Views

Práh mezi světy I.

Práh mezi světy I.

Práh mezi světy I.

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

lidmi. Jeden je schopen pojmout v sebe větší mnoţství Lásky, kdeţto druhý je schopen<br />

přijmouti jen nepatrné mnoţství. Dle toho pak jeví se i výsledek celého ţivota jednotlivých<br />

lidí.«<br />

Toto srovnání jest velmi případné a výstiţné, a lidé měli by se nad ním trochu zamyslet a říci:<br />

»Jsem já tím náprstkem, sklenicí nebo dţbánem Jsem připraven přijmout v sebe tolik Lásky,<br />

kolik je Bůh ochoten mně dát Jsem schopen obětovat své sobectví, své pohodlí, své dobré<br />

ţivobytí a svou smyslnost jen proto, aby se do mne vešlo více Lásky Boţí, abych <strong>mezi</strong> svými<br />

spolubratry, a spolusestrami mohl nejvíce Lásky rozšířit Jsem schopen očistit své myšlenky,<br />

svá slova, své skutky ode všeho zla, aby mohla z nich a jimi Láska vyzařovat«<br />

Zamysleme se nad tím a přiznejme si upřímně, jak vlastně náš ţivot ve skutečnosti vypadá. O<br />

lásce se sice velmi mnoho mluví, ale není to povětšině Láska Boţí, vyvěrající z nejvyšší<br />

bytosti. I veliká hesla lásky bývají mnohdy pouhou náhraţkou lásky opravdové, takţe tato<br />

paláska ve skutečnosti nezasluhuje si ani tohoto velebného, svatého jména.<br />

Ze všech odstínů lásky zůstává nejvýše láska mateřská, leč ani tato láska neprojevuje se u<br />

všech matek. Bůh sám vkládá tuto pravou, čistou, obětavou, neunavnou lásku mateřskou do<br />

srdce matčina, aby v této lásce očekávala a přijala novou duši, která se vtělila do jejího plodu.<br />

Jiţ samo narození dítěte znamená pro matku veliké utrpení a bolesti, na něţ však matka ráda<br />

zapomíná v témţ okamţiku, kdy děcko své spatří. Od této chvíle děcko jest a má býti pro<br />

matku celým jejím světem.<br />

Dovede někdy některé dítě ocenit velikou, obětavou lásku mateřskou, která je tak pečlivě<br />

opatrovala, ošetřovala a obsluhovala, kdyţ byly ještě bezmocnými batolátky Dovedou děti<br />

ocenit bezesné noci matčiny nad jejich lůţkem, kdyţ byly nemocny Dovedou ocenit to, čeho<br />

všeho se matka musela zříci, aby jim nic nechybělo, aby jim mohla slouţit, aby je mohla<br />

vlastním svým mlékem napájeti Toho se matka od dítěte nikdy nedočká, a přec kaţdé dítě<br />

mělo by takovou matku ctít jako pravou světicí.<br />

Ale postavme vedle takovéto pravé matky matku druhou, která také dala ţivot dítěti, ale<br />

pravého mateřství v sobě nepocítila. Netěšila se nikterak na zrození nového člověka, celý stav<br />

těhotenství byl jí na obtíţ, neboť jí překáţel v obvyklých zábavách, společnostech a<br />

radovánkách, jichţ se nemohla účastnit. A kdyţ se pak konečně dočká zrození svého děcka,<br />

svěřuje je ihned cizím rukám, sama je nekojí, sama se o ně nestará, jen podle nálady všimne si<br />

jej, aby si s ním pohrála jako s loutkou. A i kdyţ pociťuje k dítěti svému lásku, takţe by je<br />

nerada ztratila, to není rozhodně pravá, čistá Láska Boţí. To jest láska omezená na určité<br />

vlastnictví, na jakýsi druh majetku, který ve svém dítěti vidí. Ve svém sobectví ţádá pak na<br />

dítěti, aby jí dělalo ve všem jen radost, a jakmile pozná, ţe děcko jdoucí svou vlastní cestou<br />

nepodřizuje se ve všem jejím názorům, ochabuje ihned i v této své nedokonalé lásce a od<br />

děcka se odvrací.<br />

To není Láska, o jaké svatý Pavel pěl takový hymnus. Taková maminka měla by srovnat svoji<br />

lásku s Láskou svatým Pavlem opěvanou.<br />

Co máme pak nakonec říci o takové matce, která vraţdí v sobě zárodek budoucího ţivota,<br />

nebo dokonce vraţdí jiţ děcko zrozené, jen aby se zbavila přítěţe a nepohodlí Takové ţeny<br />

nezasluhují rozhodně jména matky. Jejich duchovní »já« je tak nízké, tak nečisté, tak zvrhlé,<br />

ţe se v něm nemůţe usadit ani nejmenší krůpěj Boţské Lásky.<br />

Další druh lásky jest láska <strong>mezi</strong> milenci. I zde jest opravdovou vzácností láska dvou duší,<br />

které se našly na duchovní cestě, a které dávají přednost lásce a splynutí duševnímu, před<br />

láskou a splynutím fysickým. Jejich láska jest opravdu čistá, obětavá, pravá, a dospěje-li<br />

konečně v této harmonii k intimnímu spojení - není v tom hříchu.<br />

Ale devadesát devět procent, ba snad i více milujících se dvojic, mluvících o lásce, neznají<br />

jinou neţ lásku smyslnou, tělesnou, která však nevyvěrá ze zdroje Lásky věčné. Jejím<br />

podkladem je jen chtíč, smyslnost, touha po poţitku smyslů, a proto také takováto nepravá<br />

láska vyprchá mnohdy jiţ při prvém tělesném styku. Zpravidla však mizí hned, jakmile se<br />

34

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!