works

УРИВОК ІЗ ПОЕМИ „ГАЙ Д АМ АКИ ”ПереклавЯН ГУДЕЦЬHAJDAMÄCI(Epilog)Dâvno toinu, jak jâ, dëcko bez rodiny,malé, ubohé, jEem po kopcieh se dralbcz burky a chleba kouty Ukrajiny,kudy se „svëccnÿm” Éelizniak se bral.Dâvno tomu, dâvno, со drahami tëmi,chmurnÿch hajdamâkû krve âiépëjemi,chodil jsem a plakal, prosil po lidech,by mue poucili. Vzpominal jsem v d.uêina neStésü оно, z hrudi dëtskÿ vzdechrval se mi, zc jiz ty mlaty nezabusi,kosy nezazvom. Sudbo neblahâ,ô nestëstî zaslé, jiz se neiiavrâtîs!Zmcnil byeh v nëm osud, jenz tak pfemâbâ,krusî srdce moje...Vzpommâm, zlo, tebe, Sirâ step і sedâ,olce vzpommâm si, і starého dëda^.. .Schovav modlitby jsem v bozi nedëlik sousedûm se drâva), jizto veselîpo sklence si pili. Otec na to dëdu:„0 Koliscinë nâm rikej, о besieh,jak 2elezniak, Honta hnal je beze sledu,jak je rubal, prâsil po mëstech a vsîch”.Stoleté hned oko jcho zazâfilo,slovo za slovem se vrelé se rtû lilo.Jak zmirali Lesi, jak sc vznala Smila,ай sousediim hrûzou üsta onëmila,a jâ plakâval jsem bcdnÿ о palmara,vzdyt’ se chvëla kol і mnohâ hlava starâ.V koutku îiezreli vêak placîciho dëcka.Dlky, starce, dût y, chvâla ti bud’ vsecka,ze’s kozâckou slâvu ve stoleté hlavëvnuku zachoval a vnuk zas pKStî slâvë!П841] J a n Hudec4 2 3