09.08.2015 Views

MAĆICY SERBSKEJE

Časopis Maćicy Serbskeje 1883

Časopis Maćicy Serbskeje 1883

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

98 Dr. Pful:b) Štóž na twórbu synu-je pokedźbuje, so lóhcy dohlada,zo je wot hłubokeho ‘u’ hačdo wysokeho ‘j’khětro daloki a to nahłypuć. Tule bjez u-om a jótom ležacu hłubinu sebi dych přez tomóhł-rjec přemosći, zo wón pódla sebje přiwuzne wobšěrne wzasunje a z teho pomocu lóžo hač na ‘j’ horje docpije (kaž so wewšědnym žiwjenju druhdy n. př. kupu-w-je — kupwje za‘kupuje — kupje’ zasłyši): synu-w-je. Tak dha je to w l󞬚eho wurjeknjenja dla zastajene. Pozdźišo pak sebi rěč tu twórbuhišće składnišu sčini, hdyž tamo pódla ‘w’ stejace ‘u’ dissimilacijedla na o pozběže a sebi z tym synowje wudoby.c) Nětko wěmy, kak je kóncowka ‘(-u-w-je) -owje (-owjo)’so z u-skich kmjenow wuwiła. W běhu časow je samsna so težna słowa z wukóncom -ŭ rozpřěstrěła.d) Pola nas Serbow so twórba -owje jenož we wječornejstronje słyši. Napřećiwo temu je horjanske -ojo daloko rozšěrjene,a tež połnócnym Serbam, kiž jeho we wšědnym žiwjenju nimaju,je wono zrozymliwe a derje přistupne, dokelž je, kaž prjedy pó¬znachmy, twórba ‘-ojo’ w hłownej wěcy identiska z twórbu -je(- -je) a -y (= -ŭ-je). Tehodla so ja njemóžu za ‘-owje’ wu¬prajić, ale zawostawam při dotalnym -ojo. Hdy by pak težhinak było, njemóhł ja z najmjeńša pluraliskeje twórby přeće¬lowjo (Łuž. 1882 str. 104) přijeć: přetož nichtó njepraji ‘pře¬ćelojo’, ale ‘(přećel -je) přećele (t. j. přećelje) přećeljo’.e) Twórba ‘-wjo’ pak so tež tehodla njemóhła zakorjenić,dokelž je ‘-owjo’ wobšěrniše hač ‘-ojo’, a dokelž je přirodnerozwiwanje člowskeje rěče tajke, zo wobšěrniše twórby słowowso zjednorjeja a zesłabjeja, ženje pak nawopak.§ 6. Genitiv na -eho.Łužica dawa adjektivam genitiv na -eho, wěstym pronomi¬nam pak wukónčenje -oho. Posledniše su tam tele: Tón (tu¬tón), sam, jedyn, žadyn, štó (stbłh. kŭ-to, gen. kogo, koho),něchtó, ni-chtó; gen. toho, samoho a t. d.1. Hdyž so tudy, kaž widźu, wo twerdokónčne pronominajedna, dowolam sebi, pódla samozrozymliweho ‘tohole’ hišće‘tam-on – tamoho’z namjezneje rěče přistajić. W dobo sopraša, hač naše zastarjene, z pismowstwa znajome sweho

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!