Region v rozvoji spoleÄnosti 2011 - Icabr.com
Region v rozvoji spoleÄnosti 2011 - Icabr.com
Region v rozvoji spoleÄnosti 2011 - Icabr.com
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Řešení a diskuse výsledků<br />
Hlavní komponenty byly vypočteny z korelační matice analyzovaných proměnných P1 –<br />
P11. Pro zajištění vzájemné srovnatelnosti byly tyto proměnné standardizovány<br />
(transformované proměnné tedy měly nulový průměr a jednotkový rozptyl). Vlastní čísla této<br />
matice, jež popisují rozsah variability v datech, vysvětlené prvními čtyřmi komponentami,<br />
jsou uvedena v tabulce 1.<br />
Tab. 1. Vlastní čísla korelační matice ukazatelů P1 – P11<br />
Komponenta Vlastní číslo Individuální podíl Kumulativní podíl<br />
1 6,314 57,40 % 57,40 %<br />
2 2,352 21,38 % 78,78 %<br />
3 0,807 7,34 % 86,12 %<br />
4 0,735 6,68 % 92,80 %<br />
Zdroj: Vlastní výpočty<br />
Standardní pravidlo pro výběr důležitých hlavních komponent (tzv. Kaiserovo kriterium)<br />
doporučuje, aby v další analýze byly zachovány pouze ty hlavní komponenty, které mají<br />
vlastní číslo větší než 1 (viz [3]). V daném případě by tedy pro dostatečně přesnou<br />
rekonstrukci původních dat postačovaly první dvě hlavní komponenty, které vysvětlují<br />
78,78% celkového rozptylu originálních dat. Některá soudobá pravidla [4] však navrhují<br />
zachovat v analýze komponenty, kterým příslušejí vlastní čísla větší než 0,7. Tuto podmínku<br />
splnily první čtyři hlavní komponenty, které vysvětlily 92,80 % celkového rozptylu a tyto<br />
komponenty byly využity pro následující shlukovou analýzu. Zbývajících 7 hlavních<br />
komponent již bylo charakterizováno vlastními čísly menšími než 0,7, tzn, že již nepřinášely<br />
důležité informace a z další analýzy byly vyřazeny.<br />
Příspěvky jednotlivých originálních proměnných P1 – P11 při vytváření hlavních<br />
komponent jsou charakterizovány tzv. komponentními zátěžemi, které představují korelace<br />
mezi proměnnými a jednotlivými komponentami. Hodnoty zátěží pro uvažované první čtyři<br />
hlavní komponenty jsou shrnuty v tabulce 2.<br />
Tab.2. Zátěže proměnných P1 – P11 v prvních čtyřech komponentách<br />
Proměnná 1. komponenta 2. komponenta 3. komponenta 4. komponenta<br />
P1 –0,9649 –0,1468 0,0153 0,0279<br />
P2 –-0,9732 –0,1227 –0,0838 0,0279<br />
P3 –0,9404 –0,1720 0,1319 0,0247<br />
P4 –0,6473 0,1617 –0,1276 –0,7071<br />
P5 0,6632 –0,0289 0,6237 0,0179<br />
P6 0,0244 0,9126 0,1943 0,1188<br />
P7 –0,0569 –0,9348 –0,1605 0,2665<br />
P8 –0,1125 0,7210 –0,4596 0,3191<br />
P9 0,9310 –0,1006 –0,1759 –0,1408<br />
P10 –0,9453 0,1212 0,2389 0,1003<br />
P11 –0,9569 0,0889 0,1202 0,1235<br />
Zdroj: Vlastní výpočty<br />
Z vysokých absolutních hodnot zátěží ukazatelů P1, P2, P3, P9, P10 a P11 v 1.<br />
komponentě je patrné, že tyto ukazatele nejvíce přispívají k variabilitě v analyzovaném<br />
datovém souboru. Ukazatele P4, P5, P6, P7 a P8, které sytí 2. – 4. komponentu , lze – z<br />
hlediska popisu variability v disponibilní databázi – považovat za méně důležité.<br />
V další fázi zpracování dat ukazatelů trhu práce venkovského prostoru ČR byly první<br />
čtyři hlavní komponenty využity k prozkoumání, zda mezi regiony České republiky existují<br />
podskupiny (shluky) krajů s podobnými vlastnostmi trhu práce venkovského prostoru.<br />
101