Region v rozvoji společnosti 2011 - Icabr.com

vzdělanosti ve společnosti žen se základním nebo nedokončeným základním vzděláním
ubývá, což je sice pozitivní fakt, který se ale současně negativně odráží na ukazatelích
porodnosti.
Ukazuje se, že vzdělání žen má vliv jak rozhodování kdy a kolik dětí budou mít, tak na
skutečnost, zda tyto děti budou mít v manželství, či budou svobodnými matkami. Zde je opět
diametrální rozdíl mezi ženami s VŠ vzděláním, které nejčastěji orientují svou reprodukční
strategii na období po uzavření sňatku (ačkoli to je právě tato skupina, která v mediích v
rámci emancipace nejhlasitěji volá po právech žen na svobodné mateřství), a žen se
základním vzděláním, které nakonec skutečně nejčastěji svobodnými matkami jsou (dvě
třetiny dětí narozených mimo manželství jsou dětmi žen z této kohorty). Pravděpodobnou
příčinou je, že tyto ženy daleko obtížněji nacházejí stabilní partnery, kteří by měli zájem s
nimi vstoupit do manželství. A pokud už je najdou, pak je v této kohortě statisticky daleko
větší pravděpodobnost rozvodu.
Potraty
Základní údaje za potraty tříděné podle vzdělání ženy jsou k dispozici od roku 1987,
databáze umožňující podrobnější členění je vedená od roku 1992. Ženy s vysokoškolským
vzděláním měly z počátku tohoto období vývoj obdobný jako v celé populaci, to je od roku
1989 snižování počtu potratů. Odlišnost začíná od roku 2002, který znamenal u
vysokoškolaček nárůst proti roku předešlému a zvyšování pokračuje i v letech následujících.
Došlo ke zvýšení podílu vysokoškolaček na celkovém počtu potratů v ČR z dřívějších
stabilních cca 6 % až na 7,6 %.
Struktura potratů podle druhu byla v dřívějších letech u vysokoškolaček obdobná jako v
celé populaci s určitým zvýšeným podílem potratů samovolných. Těchto potratů však u
vysokoškolaček v posledních letech přibývá a v důsledku toho dochází i ke zvyšování
celkového počtu potratů. V roce 2006 měly vysokoškolačky již spontánních potratů více než
miniinterrupcí (např. v roce 1992 bylo miniinterrupcí 5x více než samovolných potratů).
Naproti tomu v celé populaci stále ještě miniinterrupce početně samovolné potraty výrazně
převyšují - v posledním roce hodnoceného období to bylo o 47 %. Samotné zvýšení počtu
samovolných potratů však neznamená zhoršení situace; přibývá těhotných vysokoškolaček,
takže je předpoklad, že větší počet těhotenství skončí samovolným potratem. Podíl interrupcí
na celkovém počtu ukončených těhotenství poklesl ve sledovaném časovém úseku
podstatně, přičemž rozdíl mezi celkovou populací a vysokoškolačkami zůstává zhruba
stejný.
Diskuse
Společenské a politické změny v České republice po roce 1989 provází prudká změna
demografické chování obyvatel. Z rozsáhlé diskuse ve vědeckých periodikách je možné
sledovat dva výrazné okruhy vysvětlení současných sociálních a demografických jevů. Je
však patrné, že dosud nepanuje jednotný názor vysvětlující tyto změny (Hamplová,
Rychtaříková, Pikálková 2003).
Prvním okruhem jsou normativní teorie, které za hlavní příčiny změn demografického
chování považují změny hodnotových a postojových orientací mladé generace. Nositeli
tohoto chování jsou mladí lidé preferující postmaterialistické hodnoty. Tyto hodnoty kladou
důraz na kvalitu života, větší důraz na svobodu a autonomii jedince, rovnost příležitostí pro
ženy a muže, preferenci životního stylu bez závazků, studium a cestování 3 . V českém
prostředí považuje L. Rabušic (1996, 1997, 2001) za základ vysvětlení demografických změn
především právě tyto hodnotové změny.
3
Mezi normativní teorie patří: teorie Rolanda Ingelharta (přechod od materialistických
k postmaterialistickým hodnotám); koncepce tzv. druhého demografického přechodu od Van de Kaa
(individualismus, rozvolňování závaznosti životních drah); nebo teorie Anthonyho Giddense (posun k
samotné emocionální vazbě dvou individualit).
70