Region v rozvoji společnosti 2011 - Icabr.com

Šipkami jsou v grafech označeny roky, ve kterých došlo k zahájení provozu průmyslové
zóny. Ani v jednom případě nebyl zaznamenán jednoznačně prokazatelný vliv založení
průmyslové zóny na zvýšení daní z příjmů ze závislé činnosti. Tato skutečnost lze vysvětlit
zřejmě vytvořením pozic vyžadujících nízkou kvalifikaci a tím související nižší mzdou
zaměstnanců průmyslových zón.
daně v tis. Kč
1 800 000
12%
1 600 000
1 400 000
10%
1 200 000
8%
1 000 000
800 000
6%
600 000
4%
400 000
200 000
2%
0
0%
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
ze závislé innosti
ze
nezaměstnanost
nezaměstnanost ihovýchod
Graf 1: Vývoj daní z příjmu FO a nezaměstnanosti v městě Brně
zdroj: zpracováno autorkami na základě databáze MFČR a ČSÚ
V určitém časovém odstupu od založení zóny bylo možné předpokládat dopad zvýšení
příjmů (daní z příjmů) osob ze samostatně výdělečné činnosti a to v souvislosti s rostoucí
kupní sílou obyvatel na základě zvýšení mezd ze závislé činnosti. Vzhledem k neprojevení
se primárního efektu zvýšení daní z příjmu ze závislé činnosti se však logicky nemohl
realizovat ani následný efekt zvýšení příjmů pro osoby samostatně výdělečně činné.
Dalším typem nepřímého dopadu průmyslových zón bylo očekávané snížení
nezaměstnanosti a to v porovnání s vývojem nezaměstnanosti v rámci NUTS II Jihovýchod.
V případě největšího zkoumaného města NUTS II – Brna, se míra nezaměstnanosti
nevychylovala od vývoje NUTS II. Vzhledem k významnému vlivu Brna na vývoj celkové
nezaměstnanosti NUTS II Jihovýchod by však případný výkyv byl spíše překvapujícím.
Z celkového pohledu NUTS II lze vypozorovat klesající trend nezaměstnanosti po letech
založení průmyslových zón. Tento trend je však shodný s vývojem nezaměstnanosti v rámci
celé České republiky.
215