Region v rozvoji společnosti 2011 - Icabr.com

dosáhly hodnot nižších než průměr ČR ve venkovském prostoru. Velmi dobré výsledky – z
hlediska uvažovaných ukazatelů trhu práce – byly zaznamenány zejména v krajích
Středočeském, Jihočeském a Plzeňském, jež se tak poněkud odlišily od zbývajících krajů
seskupených v daném shluku.
Druhý shluk zahrnuje Ústecký a Karlovarský kraj, které se svými ukazateli trhu práce
venkovského prostoru řadí mezi velmi problémové regiony ČR. Hodnotami všech
analyzovaných měr nezaměstnanosti se zmíněné kraje umístily na posledních místech mezi
kraji ČR a v obou krajích byly rovněž zaznamenány vysoké podíly dlouhodobě
nezaměstnaných (v Ústeckém kraji činil 33,3%, což byla nejvyšší hodnota v ČR) a vysoká
průměrná délka evidence uchazeče o zaměstnání (Karlovarský kraj – 548 dnů, Ústecký kraj
– 610 dnů, tzn. maximum v rámci ČR).
Ve třetím shluku byly seskupeny tři české a jeden moravský kraj, které se ve většině
sledovaných ukazatelů (s dílčí výjimkou ukazatele P4 – počet uchazečů o zaměstnání na 1
volné místo) zpravidla jen málo odchylovaly od průměrných hodnot za ČR. Od ostatních
krajů se v uvedeném shluku poněkud lišil Královéhradecký kraj, který měl mezi kraji ČR vždy
druhé nejnižší hodnoty měr nezaměstnanosti a ve venkovském prostoru měl nejnižší podíl
dlouhodobě nezaměstnaných (16,1%) i nejnižší průměrnou dobu evidence uchazečů o
zaměstnání na úřadech práce (300 dnů).
Čtvrtý shluk byl tvořen jediným krajem – Olomouckým. Tento kraj se ve většině
sledovaných ukazatelů trhu práce umisťoval na středních místech v rámci ČR, ale od
ostatních krajů se výrazně odlišil svou extrémně vysokou hodnotou počtu uchazečů o
zaměstnání na 1 volné místo. Dosažená hodnota (18,5 uchazeče na 1 volné místo)
představovala 2,76-násobek průměru za ČR.
Závěr
Výsledky prezentované v tomto příspěvku ukázaly, že výchozí vícerozměrná databáze,
která zahrnovala 11 ukazatelů trhu práce venkovského prostoru ČR (nabízených v databázi
ČSÚ), může být efektivně zredukována buď na dvě jejich nekorelované lineární kombinace
(hlavní komponenty), které vysvětlují cca 79 % celkového rozptylu nebo nejvýše čtyři hlavní
komponenty, které vysvětlily téměř 93 % variability originálních dat. Analýza hlavních
komponent pak naznačila, že pro regionální klasifikaci venkovského trhu práce mají
rozhodující význam míra registrované nezaměstnanosti (celková i v členění dle pohlaví) a
ukazatele charakterizující dobu, po kterou jsou uchazeči o zaměstnání evidováni na úřadech
práce.
Aplikací adekvátních postupů shlukové analýzy bylo zjištěno, že trh práce venkovského
prostoru ČR vykazuje zřetelné regionální disparity. Pro jejich identifikaci byly užity
hierarchické i nehierarchické shlukovací metody a kraje ČR byly z hlediska disponibilních
ukazatelů trhu práce venkovského prostoru rozčleněny do čtyř nestejně velkých shluků.
Nejmenší shluk byl reprezentován pouze jedním krajem (Olomouckým), zastupoval tedy
pouze 7,7 % analyzovaného souboru, největší zahrnul 6 krajů (t.zn. 46,1 % souboru).
Za metodologický přínos lze pokládat uvedení rámce pro klasifikaci regionů ČR podle
analyzovaných ukazatelů. Potvrdilo se, že vhodná kombinace postupů shlukové analýzy a
analýzy hlavních komponent může být – při respektování podmínek jejich použitelnosti a
interpretačních omezení – velmi vhodným nástrojem pro posouzení vnitřní struktury souboru
objektů, charakterizovaných vícerozměrnými daty.
Poznatky uváděné v příspěvku vyplynuly z řešení IVZ MSM 6046070906 "Ekonomika
zdrojů českého zemědělství a jejich efektivní využívání v rámci multifunkčních
zemědělskopotravinářských systémů"
103