Region v rozvoji spoleÄnosti 2011 - Icabr.com
Region v rozvoji spoleÄnosti 2011 - Icabr.com
Region v rozvoji spoleÄnosti 2011 - Icabr.com
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
(ROP JV, ROP SM splňující definované podmínky; projekty evidované v CRR databázi<br />
k dubnu <strong>2011</strong>)<br />
Zdroj: vlastní zpracování na základě CRR databáze<br />
Závěr<br />
Výzkumná otázka tohoto článku se zabývala souladem mezi vymezením zaostávajících<br />
oblastí v klíčových koncepčních dokumentech rozvoje Jihomoravského respektive Zlínského<br />
kraje na jedné straně a prostorovým vzorem alokace finančních prostředků strukturálních<br />
fondů Evropské unie z relevantních regionálních operačních programů. Hlavní poznatky naší<br />
analýzy je možné shrnout následujícím způsobem:<br />
<br />
Agregované hodnocení ukazuje na jistý stupeň preference zaostávajících oblastí<br />
studovaných krajů v rámci alokace finančních prostředků regionálních operačních<br />
programů. Tento poznatek je relevantní zejména při hodnocení na bázi místa<br />
realizace projektu, méně již na bázi sídla žadatele. V tomto ohledu se výrazně<br />
projevuje faktor sídelní hierarchie a celkově tak zůstává otázkou, kde je skutečné<br />
místo dopadu finančních prostředků kohezní politiky.<br />
V rámci hodnocení na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností se<br />
ukazují rozdíly mezi jednotlivými zaostávajícími oblastmi zájmových krajů. V tomto<br />
směru existují správní obvody s relativně vysokými hodnotami finanční alokace<br />
na 1 obyvatele a současně správní obvody s relativně nízkými hodnotami finanční<br />
alokace na 1 obyvatele. V tomto směru formulujeme hypotézu o omezené absorpční<br />
kapacitě některých oblastí, což nás současně vrací k tradiční otázce regionální<br />
politiky o preferenci zaostávajících oblastí či rozvojových pólů při alokaci veřejných<br />
zdrojů rozvoje.<br />
Celkově tak naše závěry poukazují na ambivalentnost vztahů a tedy na vysoce komplexní<br />
charakter studované problematiky.<br />
Shrnutí:<br />
Problematika regionálních disparit přitahuje široký teoretický i praktický zájem. V rámci<br />
koncepčních dokumentů jsou vymezovány zaostávající oblasti, na něž by měla být zaměřena<br />
regionální politika v případě sledování cíle redukce prostorových disparit. V případě České<br />
republiky jsou zaostávající oblasti vymezovány rovněž na úrovni krajů a to v rámci jejich<br />
koncepčních dokumentů. V období let 2007-2013 jsou přitom regionální operační programy<br />
klíčovým nástrojem rozvoje, v rámci kterého o prostorové distribuci finančních prostředků<br />
rozhoduje krajská úroveň. Tento článek se zabývá otázkou souladu mezi vymezením<br />
zaostávajících oblastí a prostorovou distribucí finanční alokace regionálních operačních<br />
programů a to na příkladu dvou krajů České republiky – Jihomoravského kraje<br />
a korespondujícího <strong>Region</strong>álního operačního programu Jihovýchod respektive Zlínského<br />
kraje a korespondujícího <strong>Region</strong>álního operačního programu Střední Morava.<br />
Hlavní poznatky naší analýzy je možné shrnout následujícím způsobem. Agregované<br />
hodnocení ukazuje na jistý stupeň preference zaostávajících oblastí studovaných krajů<br />
v rámci alokace finančních prostředků regionálních operačních programů. Tento poznatek je<br />
relevantní zejména při hodnocení na bázi místa realizace projektu, méně již na bázi sídla<br />
žadatele. V tomto ohledu se výrazně projevuje faktor sídelní hierarchie a celkově tak zůstává<br />
otázkou, kde je skutečné místo dopadu finančních prostředků kohezní politiky. V rámci<br />
hodnocení na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností se ukazují rozdíly mezi<br />
jednotlivými zaostávajícími oblastmi zájmových krajů. V tomto směru existují správní obvody<br />
s relativně vysokými hodnotami finanční alokace na 1 obyvatele a současně správní obvody<br />
s relativně nízkými hodnotami finanční alokace na 1 obyvatele. V tomto směru formulujeme<br />
hypotézu o omezené absorpční kapacitě některých oblastí, což nás současně vrací k tradiční<br />
otázce regionální politiky o preferenci zaostávajících oblastí či rozvojových pólů při alokaci<br />
202
Change language