Region v rozvoji společnosti 2011 - Icabr.com

Tab. 2: Vývoj registrované míry nezaměstnanosti v ORP Kraje Vysočina v letech 2005
– 2011 (v %)
ORP/rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Bystřice nad Pernštejnem 14,30 13,90 11,90 9,20 9,80 14,50 13,90
Havlíčkův Brod 7,20 6,10 5,40 4,80 6,20 10,20 10,50
Humpolec 5,90 5,80 4,80 4,20 7,30 9,60 9,40
Chotěboř 7,60 7,00 6,20 4,70 6,30 11,30 10,60
Jihlava 7,60 6,90 6,40 5,40 7,50 10,90 10,20
Moravské Budějovice 17,10 16,40 14,00 10,70 11,50 15,00 16,40
Náměšť nad Oslavou 15,60 14,40 12,80 8,70 9,40 15,20 16,00
Nové Město na Moravě 10,60 10,70 9,40 8,50 8,70 12,20 13,60
Pacov 5,10 5,30 4,40 4,10 5,40 7,50 8,20
Pelhřimov 6,30 5,40 4,30 3,50 5,70 8,90 8,10
Světlá nad Sázavou 7,10 6,80 5,80 5,00 10,10 13,90 13,00
Telč 13,80 12,40 10,10 8,90 10,50 16,10 15,40
Třebíč 14,60 13,40 11,50 8,90 9,60 14,00 14,60
Velké Meziříčí 8,80 9,00 7,90 6,10 8,10 13,90 13,20
Žďár nad Sázavou 7,90 7,90 6,30 5,20 6,20 9,40 9,90
Variační koeficient 0,3880 0,3862 0,3913 0,3466 0,2305 0,2126 0,2219
Zdroj: Portál Ministerstva práce a sociálních věci, vlastní úprava
Vývoj míry nezaměstnanosti v rámci Kraje Vysočina probíhal obdobně jako vývoj tohoto
ukazatele v rámci celé České republiky. V letech 2005 - 2008 se míra nezaměstnanosti ve
všech sledovaných obcích s rozšířenou působností (dále také „ORP“) snižovala a v roce
2009 došlo k jejímu nárůstu, a to ve všech sledovaných obcích s rozšířenou působností.
Tento trend pokračoval i v dalších sledovaných letech 2010 a 2011.
Nejvýraznější růst míry nezaměstnanosti v roce 2009 můžeme sledovat u ORP Světlá
nad Sázavou a to na úroveň 202% roku 2008. V rámci celého Kraje Vysočina můžeme vidět,
že se až na výjimky míra nezaměstnanosti prudce zvýšila oproti roku 2005 a to všech
sledovaných ORP. K největšímu nárůstu došlo v ORP Světlá nad Sázavou (183% z úrovně
roku 2005). Poté následovaly ORP Pacov (160% z úrovně roku 2005), Humpolec (159%
z úrovně roku 2005), Velké Meziříčí (150% z úrovně roku 2005), Havlíčkův Brod (146%
z úrovně roku 2005), Chotěboř (140% z úrovně roku 2005), Jihlava (134% z úrovně roku
2005), Pelhřimov (129% z úrovně roku 2005), Nové Město na Moravě (128% z úrovně roku
2005), Žďár nad Sázavou (125% z úrovně roku 2005), Telč (112% z úrovně roku 2005).
V ORP Třebíč bylo v roce 2009 dosaženo stejné hodnoty míry nezaměstnanosti jako v roce
2005. Pouze v jedné sledované ORP, a to v Bystřici nad Pernštejnem došlo v roce 2009
k nepatrnému poklesu míry nezaměstnanosti oproti roku 2005, a to na 97% úrovně roku
2005.
Nejvyšších hodnot míry nezaměstnanosti dosahují v celokrajském srovnání ORP
Moravské Budějovice a Náměsť nad Oslavou, a to kolem 16%, dále Telč 15,4% a Třebíč
14,6%. Naopak nejlepší situace z hlediska míry nezaměstnanosti v rámci kraje je v ORP
Pacov a Pelhřimov, kde tato míra činí zhruba 8% a poté v ORP Humpolec a Žďár nad
Sázavou, kde je okolo 9,5%.
Ve vývoji míry nezaměstnanosti v rámci celého kraje však i přes rozdílné míry
nezaměstnanosti v jednotlivých ORP můžeme sledovat značné konvergenční tendence (až
na rok 2010), což dokazuje hodnota variačního koeficientu, která se postupně snížila
z hodnoty 0,3880 v roce 2005 na 0,2219 v roce 2011.
306