Region v rozvoji společnosti 2011 - Icabr.com

Vizovice, Bystřice pod Hostýnem a Rožnov pod Radhoštěm a podprůměrně rozvinuté oblasti
pak správní obvody obcí s rozšířenou působností Vsetín, Luhačovice, Uherský Brod
a Valašské Klobouky (viz ZAHRADNÍK a JEDLIČKA 2010). Obrázek 1 zachycuje vymezení
podprůměrně rozvinutých správních obvodů obcí s rozšířenou působností Zlínského kraje
z prostorového hlediska.
Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010-2013 se zabývá hodnocením
disparit na úrovni správních obvodů obcí s pověřeným úřadem. Na základě syntetického
hodnocení socioekonomické situace definuje dokument 5 typů území vzhledem k stávající
socioekonomické situaci na škále od slabé po silnou. Pro účely tohoto článku byly
podprůměrně rozvinuté oblasti reklasifikovány na úroveň správních obvodů obcí s rozšířenou
působností. Využito přitom bylo rozhodovací pravidlo, které mezi skupinu podprůměrných
rozvinutých oblastí zařadilo ty správní obvody obcí s rozšířenou působností, na jejichž území
se nachází alespoň jeden správní obvod obcí s pověřeným úřadem, který byl v hodnocení
socioekonomické situace zařazen do kategorie neutrální či ohrožený. Takto do množiny
těchto oblastí spadají správní obvody obcí s rozšířenou působností Veselí nad Moravou,
Kyjov, Hodonín, Znojmo, Moravský Krumlov a Boskovice (srovnej s VUT, MU a GAREP
2010). Obrázek 1 zachycuje vymezení podprůměrně rozvinutých správních obvodů obcí
s rozšířenou působností Jihomoravského kraje z prostorového hlediska.
Obr. 1: Vymezení podprůměrně rozvinutých oblastí Jihomoravského a Zlínského kraje
Zdroj: vlastní zpracování na základě ZAHRADNÍK a JEDLIČKA (2010), VUT, MU a GAREP (2010)
Prostorová distribuce finančních prostředků ROP JV a ROP SM – zaměřeno
na zaostávající oblasti Jihomoravského a Zlínského kraje
V období let 2007-2013 se kohezní politika stala dominující rozvojovou politikou v České
republice (např. BLAŽEK 2006, WOKOUN 2007). JETMAR (2007) v tomto směru dokonce
hovoří o marginalizaci dalších rozvojových programů. Takto lze kohezní politiku považovat
rovněž za rozhodující nástroj ve směru formulovaných cílů koncepčních rozvojových
dokumentů na národní úrovni i úrovni krajů, problematiku redukce disparit nevyjímaje.
V kontextu tohoto poznatku se dále nabízí otázka, jaký je vztah prostorové distribuce
finančních prostředků kohezní politiky k vymezeným zaostávajícím oblastem koncepčních
dokumentů. Jsou zaostávající oblasti zvýhodněny v rámci alokace finančních prostředků
kohezní politiky, nebo je zásadním faktorem v tomto směru odlišná absorpční kapacita
jádrových a periferních oblastí? Tato kapitola se zabývá dílčím aspektem této otázky v rámci
relace finanční alokace prostředků strukturálních fondů Evropské unie poskytovaných
198