Region v rozvoji společnosti 2011 - Icabr.com

Tab. 3: Struktura finanční alokace ze strukturálních fondů EU podle institucionálního
sektoru žadatele (OP VK, OPLZZ splňující definované podmínky; projekty evidované
v CRR databázi k dubnu 2011)
Institucionální sektor žadatele Jihomoravský kraj Zlínský kraj
Místní vládní instituce 25 % 47 %
Ústřední vládní instituce 34 % 9 %
Soukromé národní podniky 26 % 24 %
Podniky pod zahraniční kontrolou 7 % 12 %
Neziskové instituce sloužící domácnostem 8 % 7 %
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací CRR databáze
Tab. 4: Struktura finanční alokace ze strukturálních fondů EU podle počtu
zaměstnanců žadatele (OP VK, OPLZZ splňující definované podmínky; projekty
evidované v CRR databázi k dubnu 2011)
Počet zaměstnanců žadatele Jihomoravský kraj Zlínský kraj
Mikrosubjekt 15 % 12 %
Malý subjekt 13 % 13 %
Středně velký subjekt 29 % 43 %
Velký subjekt 43 % 33 %
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací CRR databáze
Konečně obrázek 1 znázorňuje prostorovou distribuci finanční alokace kohezní politiky
na projekty v oblasti lidského kapitálu a to podle území správních obvodů obcí s rozšířenou
působností a se zohledněním struktury tematického zaměření projektů. Obrázek 1 v tomto
ohledu naznačuje existenci rozdílného prostorového vzoru finanční alokace v souladu
s myšlenkou vztahů sídelní hierarchie a lidského kapitálu. Takto obrázek 1 zejména
naznačuje:
významnější postavení krajského města Brna v případě Jihomoravského kraje
ve srovnání s postavením Zlína jako krajského města Zlínského kraje a to
z absolutního i relativního hlediska,
rovnoměrnější alokaci finančních prostředků kohezní politiky v rámci správních
obvodů obcí s rozšířenou působností Zlínského kraje ve srovnání s krajem
Jihomoravským.
Z tematického hlediska je typickým znakem prostorové distribuce finančních prostředků
kohezní politiky disperzní charakter alokace týkající se projektů se zaměřením na počáteční
vzdělávání, adaptabilitu zaměstnanosti v podnicích respektive jiné formy vzdělávání. Takto
lze opětovně za hlavní prostorově diferencující faktor analýzy považovat projekty terciárního
vzdělávání s výrazně vyšší schopností institucí terciárního vzdělávání v Jihomoravském kraji
čerpat finanční prostředky zaměřené na projekty v oblasti lidského kapitálu. Za hlavní
explanační faktor této skutečnosti lze opětovně považovat jednak postavení krajských měst
v sídelní hierarchii a jednak absorpční schopnost institucí terciárního vzdělávání obou
zájmových krajů.
54