Region v rozvoji společnosti 2011 - Icabr.com

ekreační funkci je vícefunkční pojetí praktického hospodaření, se zohledňováním všech
přirozených prvků rekreační atraktivity lesa. Speciální rekreační vybavení pak má smysl
pouze tam, kde rekreační tlak převyšuje přirozené možnosti lesa, nebo kde zájmy ochrany
vyžadují usměrňovat lidské aktivity mimo území ohrožení lesa a jeho prostředí.
Specifické místo a význam pro rekreaci mají lesy v kontaktu s městskými a sídelními
aglomeracemi. Zde jsou humánní aktivity determinovány celým spektrem kriterií, vázaných
na mobilitu, časové možnosti, vybavení lesů apod.
Dosavadní standardizace příměstských lesů je zaměřena na tyto fenomény, opomíjí však
vlastní efektivitu a účinnost lesních porostů ve smyslu jejich zdravotně-hygienického a
rekreačního působení. Zavedením těchto stěžejních atributů se mění prostorové, plošné a
funkční požadavky na lesní prostředí.
Námi takto definované plošné standardy byly dosud determinovány pro sídelní aglomerace
do 100 tisíc obyvatel. Předložený příspěvek nově modifikuje kvantifikované potřeby
příměstských lesů pro sídla nad 1 milion obyvatel (v ČR - Hlavní město Praha).
Metodika
Plošné standardy EU příměstských rekreačních lesů vycházejí pouze z velikosti sídel,
nereflektují skutečný stav životního prostředí ve vymezených zónách rekreace, ani stav,
rozlohu a kvalitu lesních porostů. Tyto aspekty však mají zásadní vliv na možnosti a kvalitu
rekreačního využívání krajiny kolem sídel. Proto jsou standardy EU při vymezování
rekreačních zón námi modifikovány tak, aby rozloha zón rekreace odpovídala skutečnému
funkčnímu stavu lesních porostů (Vyskot, I. a kol. 2008). Metodou „Kvantifikace a
kvantitativní hodnocení celospolečenských funkcí lesů v ČR“ (Vyskot, I. a kol., 1996 - 2003)
byly standardy EU přetransformovány dle hodnot reálných potenciálů celospolečenských
funkcí lesů - funkce sociálně-rekreační a zdravotně-hygienické. Metodický postup pro
stanovení minimální výměry zón rekreace příměstských lesů je následující:
Vymezení minimální plochy rekreačních lesů na základě synergie hodnot reálných
potenciálů funkcí (potenciál rekreační - RP flSR potenciál zdravotně-hygienický)
Takto stanovená plocha odpovídá optimálním lesním porostním podmínkám,
potenciálním funkčním schopnostem lesních porostů, vyjádřených reálným
potenciálem funkce sociálně-rekreační a zdravotně-hygienické. Nezohledňuje
aktuální stav tangovaných lesních porostů, vyjádřený tzv. reálným funkčním efektem.
Při vylišování v prostředí GIS jsou do zón rekreace primárně zahrnovány lesní
komplexy s příznivými hodnotami potenciálů ( 4 - vysoký, 5 velmi vysoký).
Modifikace minimální plochy dle aktuálních funkčních účinků lesních porostů. Ty jsou
stanoveny na základě analýzy současného stavu porostů - redukčních kriterií porostů
(věku, zakmenění a zdravotního stavu).
Uplatnění společenských požadavků - tzv. váha faktoru aktuálního společenského
zájmu – FAZ (Tab. 1, Tab. 2). Dle společenských požadavků je výsledně upraveno
rozmístění tangovaných ploch lesů v území (vazby na kategorie lesů, funkční
zařazení, vlastnické vztahy, přístupnost lesů, vybavenost lesů apod.).
225