Region v rozvoji společnosti 2011 - Icabr.com

[3]. Prvním dílčí cíl byl stanoven jako samotná péče o krajinu Vysočiny. Kvůli rozmachu
zemědělské výroby a především kvůli blokaci orné půdy došlo k destabilizaci krajiny ve
směru zhoršení vodního režimu krajiny, zvýšení půdní eroze a k poklesu biodiverzity
ekosystému. Účinná opatření by měla vést například k obnově a ochraně krajiny,
k revitalizaci vodního systému a k zavedení protierozních postupů.
S ochranou krajiny souvisí i ekologicky šetrné nakládání s odpady, kde je podporován
přístup třídění odpadů, jejich následné využití a recyklace. Důležitým faktorem úspěchu je
spolupráce krajského úřadu s jednotlivými obcemi a občany.
Dalším dílčím cílem je dosažení úspor energií a podpora rozvoje alternativních zdrojů
energie. Hospodárnost spotřeby energií je výhodná jak z hlediska ekonomického, kdy
spotřebiteli sníží náklady, tak z hlediska environmentálního, kdy v důsledku nižší spotřeby
klesá i výroba energií. Co se týče hledání a využívání alternativních zdrojů energie, tak jsou
podporována zařízení, která zpracovávají sluneční světlo, biomasu nebo vodní energii.
Aby ekologicky šetrné postupy byly co nejvíce účinné, tak je nezbytná osvěta, výchova a
vzdělávání v environmentální problematice. Programy vzdělávání pomáhají v prevenci před
negativními dopady působení člověka na přírodu. Zároveň usilují o vytváření kladného
vztahu mezi člověkem a přírodou, životním prostředím a krajinou Vysočiny.
Posledním dílčím cílem ve vztahu k přírodě je rozhodnutí o zapojení k Agendě 21 a k její
dílčí části místní Agendě 21. Jedná se o závazek kraje, že bude uplatňovat a dodržovat
principy udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni [5].
Shrnutí:
Tento příspěvek je zaměřen na identifikaci a charakterizaci strategických cílů v rámci
Programu rozvoje Kraje Vysočina, který představuje základní dokument regionálního rozvoje
na úrovni vyšších územně samosprávných celků. Jeho náplní je stanovení hlavních a dílčích
cílů v jednotlivých oblastech rozvoje kvality života v regionu. Dále to jsou navržená opatření,
která povedou k dosažení vymezených cílů. Tyto cíle a opatření se vzájemně prolínají,
konkretizují a doplňují.
Mezi hlavní cíle regionálního rozvoje patří zlepšení konkurenční pozice ekonomiky kraje,
aby se kraj rozvíjel, bohatl, nabízel pracovní místa a mohl tak finančně zajistit dostatečně
kvalitní služby. Zvyšování kvalifikace pracovníků a jejich následné uplatnění na trhu práce je
součástí druhého strategického cíle. Lidské zdroje jsou chápány jako velmi cenný výrobní
faktor, proto je nezbytné se permanentně vzdělávat a podporovat rozvoj schopností a
dovedností již od útlého dětství. Třetí oblastí je rozvoj, modernizace a rekonstrukce
dopravních sítí i distribučních kanálů všech energetických médií. Na tuto problematiku
navazuje čtvrtá oblast strategického rozvoje, která požaduje šetrné zacházení s přírodními
zdroji, revitalizaci poškozené krajiny a zajišťování účinné prevence před škodlivými vlivy,
znečišťující životní prostředí.
Literatura:
[1] Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2011-10-01]. Statistická ročenka kraje Vysočina
2010. Dostupné z WWW: .
[2] Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2011 [cit. 2011-10-02]. Regionální politika.
Dostupné z WWW: .
[3] Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008-2011 [cit. 2011-10-02]. Udržitelný rozvoj.
Dostupné z WWW: .
[4] Profil kraje Vysočina. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina, 2011. s. 179.
[5] Program rozvoje kraje Vysočina: programová část. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina,
2007. 53 s.
282