Region v rozvoji společnosti 2011 - Icabr.com

Graf 3: Nejčastější problémy v oblasti zaměstnanosti obyvatel obce dle
původního a aktuálního šetření v mikroregionu Běleč
Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní zpracování
60%
57%
50%
46%
počet starostů
40%
30%
25%
20%
10%
10%
13% 10%
4% 5%
0%
nedostatek
pracovních
příležitostí
dopravní
dostupnost
vzdálenost
center
věková
struktura
původní šetření
aktuální šetření
Graf 4: Nejčastější problémy v oblasti zaměstnanosti obyvatel obce dle
původního a aktuálního šetření v mikroregionu Hranicko
Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní zpracování
Občanská vybavenost je v obou mikroregionech hodnocena jako odpovídající ve větší
míře než v původním šetření. V mikroregionu Běleč se tak nyní vyjádřilo 90 % oslovených
starostů, celá škála původně uvedených problémů již není uváděna. Naopak starostové obcí
mikroregionu Hranicko nyní uvádí bohatší škálu problémů, které snižují občanskou
vybavenost. Jako odpovídající ji hodnotí 62 % starostů, ostatním chybí zejména služby,
společenská a kulturní místnost, bytové možnosti, hřiště, sportoviště, obchod atd. Asi 29 %
starostů se vyjádřilo, že ke změně v občanské vybavenosti od roku 2007 nedošlo. Ostatní
opět uvádí již konkrétní realizované projekty. O nulových změnách hovoří v mikroregionu
Běleč asi 40 % starostů.
Podnikatelské aktivity
Struktura podnikatelské sféry je hodnocena jako odpovídající v případě 40 % starostů
v mikroregionu Běleč, v roce 2007 to bylo 50 %. Objevuje se také více možností, které jsou
hodnoceny jako nevyužité z pohledu podnikatelské aktivity. V mikroregionu Hranicko je
situace hodnocena stále stejně, 11 starostů vidí strukturu jako odpovídající. Taktéž poukazují
na nevyužité možnosti, v obou šetřeních především na nevyužité možnosti služeb,
nedostatek řemesel. Podpora obcí v rozvoji podnikatelských aktivit již byla zmíněna výše.
V mikroregionu Běleč jde zejména o pronájem prostor, plochy. Starostové obcí mikroregionu
Hranicko zmiňují řadu jiných podpor, např. dotace, příprava průmyslové zóny, osobní
spolupráce, setkávání atd.
S ohledem na kvalitu života v obci byly a jsou největším přínosem v obou mikroretionech
především konkrétní právnické nebo fyzické osoby. V mikroregionu Běleč byly také dříve
zmiňovány spolky a zemědělské podniky. V mikroregionu Hranicko byl rovněž často uváděn
Sbor dobrovolných hasičů. Nyní 7 starostů míní, že žádné podnikatelské subjekty nemají
přínos pro kvalitu života v obci. Také z ekonomického hlediska se jeví jako nejvíce přínosní
konkrétní podnikatelé, opět v obou mikroregionech. Stejně v mikroregionu Hranicko narostl
počet starostů, kteří soudí, že subjekty s takovým přínosem nejsou žádné.
78