Region v rozvoji společnosti 2011 - Icabr.com

Příležitosti
Posilovat určité oblasti zejména v rámci
obnovy sportovních zařízení a veřejné
infrastruktury
Podporovat vývoj a inovace, které
mohou efektivním způsobem zvýšit
konkurenční prostředí
Využití historického a kulturního
potenciálu okresu
Rozvoj vysokého školství
Zajištění návaznosti školského systému
na potřeby zaměstnavatelů na území
regionu
Budování a rozvoj kulturních zařízení a
turistických atraktivit
Podpora zvyšování vzdělání a
rekvalifikace nezaměstnaných ve
spolupráci s úřadem práce
Možnost využití strukturálních fondů EU
a dalších relevantních zdrojů takřka ve
všech oblastech
Podnikatelské inkubátory jako nástroj
pro růst zahájení podnikatelské činnosti
Zdroj: Vlastní zpracování
Hrozby
Pokračující nepříznivý demografický
vývoj
Opakující se krize výroby
automobilového průmyslu
Nevyužití technologického rozvoje a
inovací
Odchod investorů do destinací s levnější
pracovní silou.
Cyklické či strukturální hospodářské
změny
Další snižování počtu turistů
Odliv mladého a vzdělaného
obyvatelstva
Nevyužití strukturálních fondů EU
Nárůst kriminality
Příliv levné pracovní síly ze zahraničí
Velká vázanost celého okresu na
strojírenský a automobilový průmysl
Závěr
Výstupy analýz jsou přehledně zachyceny v maticích SWOT sestavených pro oba
okresy. Mezi silné stránky okresu Třebíč lze jednoznačně zařadit historický a kulturní
kapitál, kvalitní životní prostředí, případně dostatek sociálních služeb. Naopak mezi ty slabé
patří menší flexibilita trhu práce a nižší ekonomická výkonnost podniků. Prostor pro zlepšení
nabízí budování dopravní infrastruktury, případně zkvalitnění propagace regionu a lákání
turistů. Mezi silné stránky jihlavského okresu lze řadit například flexibilitu trhu práce a vysoká
úroveň mezd v průmyslové sféře. Těmi slabými jsou naopak velká závislost regionu na
automobilovém průmyslu a nejvyšší kriminalita v kraji Vysočina. Obrovskou příležitostí pro
rozvoj nejen jihlavského okresu, ale i dalších v rámci kraje je rozvoj Vysoké školy
polytechnické Jihlava.
Možností socioekonomického rozvoje obou okresů je dostatek, ovšem v drtivé většině
případů vše závisí na finančních prostředcích. Jako nejvhodnější, se při kvalitně
vypracovaném projektu jeví využit strukturální fondy Evropské unie, konkrétněji dotace z
ESF a ERDF. Alternativní možností čerpání ze zahraničí jsou například i Norské fondy.
I Česká republika v rámci své dotační politiky zaštiťuje řadu programů sloužících k obnově a
rozvoji regionů, např. Státní fond rozvoje bydleni, Fond dopravy apod. Na úrovni kraje
Vysočina lze zmínit dobře fungující Fond Vysočiny.
Literatura:
HRABÁNKOVÁ, Magdaléna, et al., 2007: Rozvoj lidských zdrojů ve venkovském prostoru
České republiky. Vyd. 1. JCU Zemědělská fakulta: MJF Praha, 192 s. ISBN 80-86284-66-
2
Kolektiv autorů CESES, 2003: Průvodce krajinou priorit pro Českou republiku Praha:
Gutenberg, 686 s. ISBN 80-86349-06-3.
TOUŠEK, Václav. et al, 2008: Vysočina. Tematický atlas. Jihlava: Krajský úřad kraje
Vysočina ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci
64