Region v rozvoji společnosti 2011 - Icabr.com

zemědělské půdy na obyvatele naopak vykazují obce Tachov (0,21) a obce Dolní Újezd a
Studánka (0,78). V rámci analýzy nezemědělské půdy v mikroregionu Běleč vykazuje
nejvyšší podíl na jednoho obyvatele obce Němčice (4,21), Úboč (2,83) a Poleň (2,65).
Nejnižší vybavenost nezemědělské půdy na jednoho obyvatele vykazuje obec Červené
Pořící (0,54) a obec Mezihoří (0,73). V mikroregionu Lučina vykazuje nejvyšší podíl
nezemědělské půdy obec Lesná (13,16) a obec Obora (11,11) a naopak nejnižší vybavenost
nezemědělské půdy na jednoho obyvatele vykazuje obec Tachov (0,11) a obec Ctiboř (0,68).
V tomto ukazateli je zohledněno ovlivnění přírodních zdrojů ve vazbě na člověka.
Z uvedené analýzy je zřejmý rozdíl přírodních zdrojů ve vztahu k lidskému činiteli ve velkých
obcích respektive městech a zcela opačný vliv v malých obcích. Pokud porovnáme ukazatel
zemědělské půdy na jednoho obyvatele v uvedených mikroregionech s úrovní Plzeňského
kraje, kde je dosaženo úrovně 0,69 ha, tak všechny analyzované obce v obou
mikroregionech s výjimkou Tachova tento ukazatel významně převyšují. Plzeňský kraj
v tomto ukazateli je nad úrovní průměru ČR o 0,28 ha na jednoho obyvatele.
Obdobná je situace při komparaci nezemědělské půdy na jednoho obyvatele
v jednotlivých obcích obou mikroregionů, kde Plzeňský kraj vykazuje 0,68 ha a průměr ČR
0,35 ha na jednoho obyvatele.
Diskuse
Výsledky analýzy přírodních podmínek vybraných venkovských mikroregionů ČR
přesvědčivě prokázaly individuální a velmi specifické odlišnosti u konkrétních obcí nejen od
průměrů ČR nebo krajů (NUTS 3), ale i v rámci samotného mikroregionu, jak je patrné přímo
z údajů v tabulkách a grafech. Tato specifika jsou výchozí i pro navazující analýzu situace
v ochraně životního prostředí a posléze i pro potřebu opatření v ochraně, např. ovzduší, vod,
apod. Při hodnocení vlivu přírodních podmínek na kvalitu života proto nelze vycházet obecně
pouze z průměrných hodnot na jednotlivých stupních regionálního členění, ale důsledně brát
na zřetel i na konkrétní situaci v mikroregionech a přímo v jednotlivých obcích se zvláštním
zřetelem na významné funkce lesů, jako stabilních krajinných prvků. [1] [4]
Příspěvek uvádí výsledky výzkumného projektu č. WD-57-07-1 „Možnosti řešení disparit
mezi vybranými regiony“, řešeného z podpory Ministerstva pro místní rozvoj.
Závěr
Příspěvek, který je zaměřen na analýzu vývoje zvolených indikátorů kvality života
v oblasti přírodních zdrojů, v jednotlivých obcích vybraných venkovských mikroregionů,
především struktury využití půdy, tj. výměry regionu celkem i v přepočtu na 1 obyvatele, dále
podílů zemědělsky a nezemědělsky využívané půdy z plochy regionu, opět celkem i
v přepočtu na 1 obyvatele, potvrdil významný vliv konkrétních přírodních podmínek na kvalitu
života obyvatel v jednotlivých obcích venkovských regionů.
Literatura
[1] FIALOVÁ,J., VYSKOT,I., SMITKA,D., KUPEC,P.: Společnost a funkce lesa. In Člověk ve
svém pozemském a kosmickém prostředí. Příspěvek na konferenci v Úpici ve dnech 20.-
22.5. 2008, s. 124-126, ISBN 978-80-86303-14-7.
[2] JÁNSKÝ, J., KUPČÁK, V., ŽIVĚLOVÁ, I.: Regional aspects of wood-working industry in
the Czech Republic. INTERCATHEDRA, 2008, sv. 24, č. 1, s. 40-43. ISSN 1640-3622.
[3] JÁNSKÝ, J., JUŘICA, A.: Komparace indikátorů kvality života v oblasti přírodních zdrojů
vybraných mikroregionu v České republice. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké
97