Region v rozvoji společnosti 2011 - Icabr.com

Vymezení zón rekreačních lesů sídelních aglomerací na
základě funkčních schopností lesních porostů
Delimitation of Suburban recreational Forests Zones based
on functional Capabilities of Forest Stands
Jiří Schneider, Ilja Vyskot, Alice Kozumplíková, Barbora Zámorská
Abstrakt
Příspěvek prezentuje metodické řešení vymezování zón příměstských rekreačních lesů na
základě kvantifikace jejich potenciálních a aktuálních funkčních účinků. Řešení je tvůrčí adicí
projektu MŽP VaV - Problematika péče o lesy v okolí hl. m. Prahy s ohledem na formy jejich
funkčního využívání. Metodou „Kvantifikace a kvantitativní hodnocení celospolečenských
funkcí lesů“ (Vyskot a kol., 2003), jsou zhodnoceny reálné potenciály a efekty sociálněrekreační
a zdravotně hygienické funkce zájmových lesních porostů. Modifikací standardů
EU pak je determinována minimální nutná plocha i kvalita I. a II. zón příměstských lesů pro
sídelní aglomerace s více než 1 mil. obyvatel (v ČR Hlavní město Praha).
Klíčová slova:
příměstské lesy, funkce lesů, rekreační potenciál, limity území, územní plánování
Abstract
The paper presents a methodical solution of suburban recreational forest zones delimitation
based on quantification of its potential and real functional effects. The solution is an own
addition of the Ministry of environment project - “Problems of care about forests surrounding
the capital of Prague regarding to their functional usage”. Real potentials and socialrecreational
and sanitary-hygienic effects of forest stands are evaluated by using the method
“Quantification and evaluation of forest functions” (Vyskot et al. 2003). A minimal area and
quantity of 1st and 2nd zones of suburban recreational forests for agglomerations with more
than 1 million habitants (in CR the capital Prague) was determined by EU standards
modification.
Key words:
Suburban Forests, Forest Functions, Recreational Potential, Landscape Limits, Landscape
Planning
Úvod
Lesy jsou synergickou součástí rozvoje regionů sídelních aglomerací. Jejich územní i
funkční význam je nezastupitelný. Stabilizují antropogenně impaktované přírodní prostředí,
upravují poměry mikroklimatu, stimulují zdravotně-hygienické poměry a jsou zázemím a
zdrojem rekreačních aktivit obyvatel.
Převažuje názor, že rekreační účinnost lesů je určována hlavně stupněm (úrovní) jejich
aditivního rekreačního vybavení, zvláště technického charakteru. Skutečností však je, že
prioritu rekreační atraktivity lesních porostů utváří vlastní prostředí lesa. Stěžejní pro
224