Region v rozvoji společnosti 2011 - Icabr.com

velkým počtem obcí, jež mají nízkou populační velikost. Celkem 48,3 % obcí Kraje Vysočina
jsou řazeny do kategorie obcí do 200 obyvatel, přičemž průměrně je těchto obcí v ČR 24,4 %
[4].
Co se týče ekonomické výkonnosti Kraje Vysočina, tak tento kraj prochází velkými
restrukturalizačními změnami, což se projevuje právě v ekonomických ukazatelích. Tradiční
textilní a obuvnický průmysl zanikl kvůli levnějšímu dovozu oděvů a obuvi z východní Asie. A
sklářský průmysl skončil následkem ekonomické krize v letech 2008 a 2009. Naopak Kraj
Vysočina profituje z investičního projektu společnosti Bosch Diesel jako zástupce
automobilového průmyslu. Dále je rozvíjen energetický průmysl. Zemědělská produkce
zaujímá důležité místo jak v národním tak regionálním hospodářství díky ekonomickým,
krajinotvorným, ekologickým a sídelním funkcím. Z celkové plochy kraje tvoří 60,4 %
zemědělská půda. Procento zornění (77,4 %) přesahuje celorepublikový průměr. Ukazatel
HDP na 1 obyvatele v roce 2009 Kraj Vysočina umisťuje až na 11. místo v pořadí krajů dle
nejvyšší hodnoty hrubého domácího produktu přepočteného na 1 obyvatele [1].
Strategie regionálního rozvoje Kraje Vysočina usiluje o propojení a spolupráci
odvětvových struktur s ohledem na územní specifika a územní soudržnost. Formuluje
souhrnné a dílčí cíle, problémová témata a priority, které bude zabezpečovat v rámci svého
plnění. Nejedná se o nahrazování jednotlivých odvětvových politik, ale o propojení a zahrnutí
regionální dimenze do všech hospodářských činností [6].
Metodika
Cílem tohoto příspěvku je charakterizovat základní strategické cíle Kraje Vysočina
v rámci programu rozvoje. Program rozvoje Kraje Vysočina usiluje o plnění 4 základních
strategických cílů, které se zaměřují na zvyšování životní úrovně obyvatelstva
z ekonomického, sociálního, technologického a ekologického hlediska. Metodika je založená
na analýze a syntéze informací z oficiálních zdrojů, které poskytuje nejen Krajský úřad
Vysočina, ale i Český statistický úřad nebo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.
Výsledky
Program rozvoje Kraje Vysočina předpokládá naplnění 4 hlavních cílů, které se
soustředí do 4 stěžejních oblastí zvyšování kvality života v regionu. První oblast programu
rozvoje sleduje ekonomické aspekty, které jsou zaštítěny hlavním cílem „Zlepšení
konkurenční pozice ekonomiky“. Druhou oblastí jsou programy podpory v sociální oblasti a
v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Hlavním cílem tedy je „Zvýšení kvality sociálního prostředí
s důrazem na rozvoj lidských zdrojů“. Třetí oblastí jsou programy vedoucí k vybudování a ke
zkvalitnění technicko-technologického zázemí v kraji. Hlavním cílem je „Zvýšení kvality
technického prostředí s důrazem na rozvoj síťové infrastruktury“. A poslední oblast se týká
podpory ekologického myšlení v kraji. Cílem je „Zavádění principů udržitelného rozvoje kraje“
[5].
Zlepšení konkurenční pozice ekonomiky
Z ukazatele tvorby hrubého domácího produktu přepočteného na 1 obyvatele je zřejmé,
že Kraj Vysočina velmi zaostává za ostatními kraji České republiky. Proto je zlepšení
ekonomické situace regionu na prvním místě programu rozvoje. Kraj se chce zaměřit na
zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelského prostředí skrze zajištění příznivých
podmínek podnikání, podporu vzniku průmyslových a víceúčelových hospodářských zón,
rozvoj mezinárodní a přeshraniční spolupráce. Formy ke zlepšení podnikatelského prostředí
jsou například investice do výzkumu, vývoje a inovací, navazování spolupráce soukromého
sektoru se vzdělávacími institucemi a výzkumnými ústavy, nebo podpora zavádění
279