Region v rozvoji společnosti 2011 - Icabr.com

epubliky a téměř sousední polohou s dálnicí D1. Ostatní průmyslové zóny v okrese, Dolní
Cerekev, Třešť-Štajferna a Telč-Rovná Pole, měly význam pouze okrajový.
Třebíčský okres disponuje 10 průmyslovými zónami, ale jejich neúplná připravenost
a hlavně složitá dostupnost k hlavní „tepně“ ČR, dálnici D1, je velice omezující. Větší význam
má pouze průmyslová zóna Hrotovická v Třebíči.
Tabulka 3: Přímé zahraničních investic na 1000 obyvatel za období 1999–2008 (mil. Kč)
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Jihlava 23 78 147 67 194 183 194 285 175 181
Třebíč 4 8 9 12 10 13 14 17 24 28
Diference 19 70 138 55 184 170 180 268 151 153
Zdroj: Portál RIS, vlastní zpracování
Vývoj patrný z předcházející tabulky je velmi vypovídající. Zatímco přímé zahraniční
investice směrovaly do okresu Třebíč rovnoměrně rostoucím tempem, do okresu Jihlava
mnohem dynamičtěji, střídavě rostoucím a klesajícím tempem.
Cestovní ruch
Zaměříme-li se na jednotlivé okresy a vývoj turistické návštěvnosti let 2007–2009 (jiné
údaje pro tyto celky nebyly k dispozici) v hromadných ubytovacích zařízeních, zjistíme, že
okres Jihlava si v posledních 3 letech udržel návštěvnost nad hranicí 70 tisíc turistů a na té
celkové krajské se podílel zhruba 1/5. Údaj o počtu zahraničních turistů (nerezidenti) za
okresy se zkoumá až od roku 2009 a v případě Jihlavska činil 18 782.
Tabulka 4: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu 2007,
2008, 2009
2007 2008 2009
Jihlava 76 970 70 357 72 869
z toho nerezidenti - 18 782
Třebíč 68 829 63 634 51 197
z toho nerezidenti - 5 205
Vysočina 418 701 395 820 358 863
z toho nerezidenti 63 059 54 532 47 797
Zdroj: Statistická ročenka kraje Vysočina 2010
V okrese Třebíč byl zaznamenán propad nejen v roce 2008, ale také v roce následujícím.
Občanská vybavenost
Rozdíl v kapacitě a tedy i počtu zdravotnických zařízení v obou okresech není příliš
výrazný. Do jisté míry odrážejí rozdílnou sídelní strukturu a také regionální disparity.
Rozdílnost, nutnou zaznamenat je především ve vývoji počtu lékařů pracujících ve
zdravotních zařízeních a jejich relativní nedostatečnost v okrese Třebíč. Dále chybějící
samostatně působící léčebnu dlouhodobě nemocných v jihlavském okrese a nově vzniklá
ambulantní zařízení a léčebný ústav na Třebíčsku.
Poptávka po sportovních a volnočasových zařízeních ze strany obyvatel okresů v mnoha
případech převyšuje možnosti jednotlivých sportovních objektů. Dalším problémem je, že
61