Region v rozvoji společnosti 2011 - Icabr.com

Tab. 6 Míry mobility příjmů
Druh F-O index
zaměstnání m p m*
Tr (%) Gr (%) M Hart
0 29 226 0,2557 0,2347 18,7% 81,3% 0,380
01 41 628 0,2003 0,1791 9,5% 90,5% 0,191
1x 112 461 0,4010 0,323 76,2% 23,8% 0,415
2x 73 648 0,3400 0,3249 45,7% 54,3% 0,438
3x 63 379 0,3416 0,3106 35,5% 64,5% 0,428
4x 50 026 0,3040 0,289 37,2% 62,8% 0,383
5x 55 395 0,3597 0,3273 31,8% 68,2% 0,430
6x 57 603 0,4123 0,3561 24,6% 75,4% 0,541
7x 50 633 0,3372 0,3063 29,8% 70,2% 0,417
8x 48 831 0,3185 0,2937 31,7% 68,3% 0,436
9x 46 803 0,3764 0,3603 39,6% 60,4% 0,503
Celkem 46 896 0,3165 0,2804 30,5% 69,5% 0,306
Pramen: SILC, Vlastní výpočty
Domácnosti, které setrvávají ve skupině nejnižších příjmů
Tyto domácnosti patří jak ve výchozím, tak ve srovnávaném období do skupiny
s nejnižšími příjmy. Jedná se o 61 domácností, tyto domácnosti jsou menší než průměrné, a
to o 0,1 spotřební jednotky. V čele domácností stojí převážně nepracující osoby (48
domácností), a dále zaměstnané ve skupinách 9x (5 domácností), 7x (4), 3x (2), 5x (1) a 6x
(1). Čistý příjem na spotřební jednotku v těchto domácnostech činil 59 872 Kč v roce 2005 a
68 906 Kč v roce 2008, což je pouze 39,5 %, resp. 37,6 % průměru ČR.
Z hlediska vzdělání převažují domácnosti se středoškolským vzděláním (alespoň jeden
z partnerů s nižším či vyšším středoškolským vzděláním) – 36 domácností, ve 23
domácnostech jsou oba partneři se základním či bez vzdělání a ve 2 domácnostech je
alespoň jeden z partnerů s vysokoškolským vzděláním. Z vysokého podílu nepracujících
vyplývá i struktura příjmů domácností, kdy sociální příjmy tvoří v roce 2005 78 % hrubých
příjmů domácnosti (69 % v roce 2008), pracovní příjmy tvoří 18 % v roce 2005, 24 % v roce
2008). Zbytek do 100 % činí ostatní příjmy.
V rámci dotazníkové šetření respondenti odpovídají na otázku, zda náklady na bydlení
jsou pro domácnost velkou zátěží. Odpovědi jsou mezi sledovanými roky poměrně
konsistentní, a to pro zhruba 65 % domácností jsou náklady na bydlení velkou zátěží a pro
zbylých 35 % určitou zátěží. Rovněž otázka, zda domácnost vycházela se svými příjmy,
poskytuje poměrně konsistentní odpovědi, 50 % domácností vycházelo s velkými obtížemi,
35 % domácností s obtížemi a zbytek s menšími obtížemi.
Shrnutí
Cílem příspěvku bylo porovnání českých domácností z hlediska úrovně příjmů a blíže
popsat rozdíly mezi skupinami podle druhu zaměstnání. Pro účely příspěvku byly
domácností rozčleněny do 10 skupin a zvláštní skupinu tvoří nepracující osoby (důchodci,
nezaměstnaní). U ¾ domácností se druh zaměstnání osoby v čele během třech roků
nezměnil. Průměrný příjem jedné spotřební jednotky činil 151,7 tis. Kč v roce 2005 a 183,1
tis. Kč v roce 2008. Nejvyšší úrovně dosahují dle očekávání domácnosti, kde osoba v čele
zastává vysokou funkci, s klesajícím postavením v zaměstnání klesá i příjem přepočtený na
člena domácnosti. Domácnosti, kde osoba v čele nepracuje, dosahují pouze 76 % (78 %
v roce 2008) průměrného příjmu. Průměrný příjem mezi roky 2008 a 2005 vzrostl o 20,7 %.
Při srovnání jednotlivých skupin je dynamika příjmů nepřímo úměrná úrovni příjmů –
k nejmenšímu nárůstu došlo u domácností vysoce postavených pracovníků (7,7 %), zatímco
u domácností nekvalifikovaných pracovníků činil nárůst 34,2 %.
239