Region v rozvoji společnosti 2011 - Icabr.com

Úvod
Veřejná správa bývá chápána jako soubor činností záměrného charakteru, které jsou
uskutečňovány v relativně trvale organizovaných celcích, v objektivně vymezeném rámci
k dosažení určitého cíle v rámci procesů, jimiž se správa uskutečňuje. Veřejná správa je
uskutečňována ve veřejném zájmu, jsou jí poskytovány veřejné služby a to pracovníky státní
a veřejné správy v mezích stanovených zákony. Stále častěji jsou v moderních státech
výkonem veřejné správy pověřovány i jiné veřejnoprávní instituce než stát, například i
soukromé subjekty, které tuto službu jsou schopné poskytovat s větší efektivitou než
subjekty státní a veřejné správy. Na přelomu 20. a 21. století dochází ve veřejné správě
k zahájení procesů modernizace, které mají zabezpečit zvyšování výkonnosti a
hospodárnosti ve veřejném sektoru. V tomto ohledu je pro Evropu nejdůležitější koncepce D.
Osborna a T. Gaeblera prezentovaná v monografii „Reinvesting management“ která
zdůrazňovala zavedení soutěže do poskytování služeb, orientaci na výsledky a potřeby
zákazníků a na podnikatelskou funkci veřejné správy (Kolektiv autorů, 2008).
Modernizační hnutí ve veřejné správě pod celkovým označení New Public Management
(NPM) nabylo globálního významu a rozvinulo se jak v členských státech EU, tak i v zemích
OECD. Příčinou tohoto hnutí byla zejména omezenost zdrojů veřejných financí, které jsou
určené jak na státní a veřejnou správu, tak i na pokrytí potřeb plynoucích z úkolů sociálního
státu i na úkoly při řešení strukturální politiky v rámci řešení problémů ekonomické krize.
Hnací silou pro reformy ve veřejné správě jsou i postoje celé občanské společnosti
a podnikatelského sektoru zejména k velikosti sektoru veřejné správy a kvalitě výkonu
služeb. Do veřejného sektoru tak jsou zaváděny nové metody moderního managementu za
účelem zvýšení produktivity práce a současně i zlepšení efektivity řízení jako například
metody TQM, benchmarkingu, procesního řízení a další. Tyto metody blíže charakterizuje a
příslušnou literaturu uvádí statě Illnera, Kosteleckého, Patočkové a Vobecké (2007), kde
zájemce nalezne bližší informace.
Požadavek vykazatelnosti (accountability) pak obohacuje tradiční, převážně vertikálně
(shora-dolů, od správního orgánu k občanovi) orientovanou správu o interaktivní prvky
působící naopak zdola-nahoru (tj. od občanů, jejich iniciativ, asociací, nevládních
neziskových organizací a podobně k mocenským a správním orgánům). Přispívá tak k
proměně vrchnostensky pojaté veřejné správy ve vyváženější systém, pro nějž je ražen
anglický název „governance“, do češtiny dosud neustáleně překládaný jako „vládnutí“,
„interaktivní vládnutí“ nebo „správa věci veřejných“. Ekonomické a technicko-organizační
důvody vedoucí k hodnocení veřejné správy se tedy spojují s motivy politickými a také dopad
hodnocení se může projevit nejen v oblasti managementu, ale také v oblasti politické – může
např. ovlivnit důvěru veřejnosti k příslušnému orgánu veřejné správy a tak i jeho legitimitu.
Hodnocení a sebehodnocení veřejné správy se nyní uplatňuje, i když s jistým
zpožděním, i v České republice. Přistupují k němu nejen samotné správní orgány, ale
zabývají se jím i neziskové nebo komerční organizace a výzkumné instituce. Předmětem
hodnocení jsou různé aspekty činnosti orgánů veřejné správy, zejména na úrovni obcí a
měst nebo na úrovni centrální, zatím jen výjimečně také na úrovni krajské, a to buď aspekty
jejich vnitřního fungováni (např. kvalifikace pracovníků a její zvyšování, jejich spokojenost a
stabilita, úroveň řízeni apod.), nebo jejich působení navenek (např. rozsah, kvalita, cena a
včasnost poskytovaných služeb, vstřícnost vůči klientům atd.) Efektivní fungování orgánů
státní a veřejné správy je i jedním ze základních předpokladů rozvoje společnosti i regionu.
Vzhledem ke skutečnosti, že ve výše uvedeném pojetí nebyl zatím proveden žádný
výzkum v rámci Kraje Vysočina v této oblasti, zvolila Katedra veřejné správy a regionálního
rozvoje toto téma jako jedno z prvních k bližšímu prozkoumání, a to jak ze strany
poskytovatelů, tak ze strany spotřebitelů služeb úřadů veřejné správy v regionu.
145