Region v rozvoji společnosti 2011 - Icabr.com

certifikačních postupů a řízení jakosti v podnicích. Důležitým faktorem úspěchu by bylo
vytvoření dalšího partnerství se zahraničním investorem, který by zajistil nejen nová pracovní
místa, čímž by klesla nezaměstnanost v regionu, ale i tvorbu přidané hodnoty, zavádění
nových technologií a manažerských postupů.
Kraj Vysočina se nesoustředí pouze na zatraktivnění podnikatelského prostředí pro
velké nadnárodní koncerny, ale uvědomuje si i důležitost přítomnosti malých a středních
podniků. Tyto subjekty zajišťují další volná pracovní místa a zároveň poskytují komponenty a
dodavatelské služby zahraničním firmám, jež se usídlily v průmyslových a hospodářských
zónách. Konkrétními nástroji pro podporu malého a středního podnikání je poradenská
činnost ohledně možností čerpání dotací ze strukturálních fondů EU, příspěvek na
zpracování projektové dokumentace a podpora vedoucí k získání kapitálu pro nově vznikající
nebo nově vstupující podniky na trh [5].
Podpora zemědělství, lesnictví a navazujícího zpracovatelského průmyslu je dalším
dílčím cílem programu rozvoje, který je zahrnut pod zlepšení konkurenceschopnosti regionu.
Základem je podpora diverzifikace zemědělských činností. Kraj se musí snažit o
zintenzivnění zemědělské produkce v oblastech s příznivými klimatickými a přírodními
podmínkami, o rozvoj lesnictví v horských oblastech, kde zemědělství může sloužit pouze k
dotváření krajiny, a o zatravnění trvalými travními porosty ostatní oblasti, které poskytují
vhodné podmínky k chovu polygastrických zvířat. Součástí této koncepce je využívání
místních specifik produkce a služeb, které jsou dány tradicemi a dovednostmi obyvatel.
Produkty tradičních regionálních řemesel jsou ceněny pro svoji vysokou kvalitu a kulturní
hodnotu.
Posledním dílčím cílem z hlediska zlepšení ekonomické situace kraje je podpora rozvoje
cestovního ruchu. Kraj Vysočina láká na celosvětově uznávané památky zapsané
v Seznamu světového dědictví UNESCO – památková rezervace města Telč a kostel sv.
Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. Oblíbenými rekreačními místy
jsou údolí řeky Sázavy, jež vybízí k pěší turistice nebo k provozování vodních sportů,
Doubravy, Oslavy a jiné. K zimním sportům je využíváno velké množství běžkařských tras a
lyžařských areálů (např. Nové Město na Moravě) [4]. Podpora cestovního ruchu spočívá
v přípravě marketingového programu a v prezentaci regionu na národní a mezinárodní
úrovni. Významná je také spolupráce kraje s podnikatelskými subjekty zainteresovanými
v cestovním ruchu, aby nabízely a poskytovaly proklamovanou úroveň, co se týče kvality
služeb. Zároveň je potřebné zajistit dostatečnou infrastrukturu a dostupnost služeb.
Zvýšení kvality sociálního prostředí s důrazem na rozvoj lidských zdrojů
Program rozvoje Kraje Vysočina považuje za důležité, aby se zde zlepšila životní úroveň
díky zaměření se na sociální faktory, jež působí na rozvoj lidských zdrojů. Prvním takovým
faktorem je zvyšování vzdělanosti obyvatelstva [5]. V dnešní době je naprosto nezbytné
získávat znalosti a dovednosti po celý svůj život. Proto kraj musí reagovat a zajišťovat takové
nabídky na vzdělávací a rekvalifikační kurzy, které budou odpovídat potřebám regionálního
trhu práce. Předpokládá se rozvoj terciálního vzdělávání. Prozatím zde působí pouze 2
vysoké školy – Vysoká škola polytechnická, Jihlava a Západomoravská vysoká škola Třebíč,
o.p.s. Jenže vzdělávání je závislé na demografickém vývoji, takže lze předpokládat úbytek
studentů v následujících čtyřech letech. Dalším faktorem, který bude hovořit v neprospěch
vysokého školství v kraji, je připravovaná legislativní úprava o zpoplatnění tohoto vzdělání.
Místní vysoké školy nebudou konkurenceschopné v porovnání a velkými univerzitními
kampusy v Praze a v Brně. Vzdělanost by se měla rozvíjet od prvního stupně. Měl by být
kladen důraz na rozvoj komunikace, práce v týmu, numerického a logického myšlení,
schopnosti učit se, práce s informačními technologiemi a jazykové vybavenosti. Zároveň se
nesmí opomíjet na zdravotně a sociálně handicapované a jejich integraci do běžného
vzdělávacího procesu. Je nezbytné si uvědomit důležitost a význam počátečního vzdělání a
odborné přípravy, protože to jsou determinující prerekvizity mládeže k uplatnění na trhu
280