01.11.2014 Views

Region v rozvoji společnosti 2011 - Icabr.com

Region v rozvoji společnosti 2011 - Icabr.com

Region v rozvoji společnosti 2011 - Icabr.com

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Vzhledem k dlouhodobosti výrobních procesů v LH je důležitou součástí analýz<br />

uplatnění technik historického průzkumu, a historické souvislosti dosavadního LH, jež lze<br />

doložit na lesních hospodářských plánech a plánových operátech, a další evidenci.<br />

Z hlediska sociálně ekonomického a regionálního je prioritně významný počet<br />

zaměstnanců (v členění v dělnických profesích a v kategorii technicko-hospodářských<br />

pracovníků) a jejich příjmová úroveň.<br />

Les jako přírodní zdroj v zájmovém území je identifikován podle ukazatelů zastoupení<br />

PUPFL, lesnatosti (vč. situace na mapových operátech) a výměry lesa na obyvatele.<br />

Z hlediska vývoje je dle jednotlivých územně samosprávných celků - obcí vyjádřen i vývoj<br />

rozlohy lesní půdy za analyzované období.<br />

Zásadním předpokladem vypracování relevantní metodiky k vyjádření funkcí lesů a<br />

lesního hospodářství a hlavně jejich realizace v praxi, je uvědomění si všech souvislostí<br />

(např. pásma ochrany vod - PHO), včetně povědomosti či reflexe lesopolitických, právních a<br />

sociálních aspektů, a jejich konkretizace v určitých územních celcích.<br />

V tomto šetření se jednalo o zájmová území: Podluží, Švihovsko, Tachovsko a Hranicko.<br />

(Kupčák 2009, 2010a, 2010c)<br />

Výsledky a diskuse<br />

Základní charakteristiky Podluží a hospodaření z pohledu udržitelného rozvoje<br />

Území regionu Podluží je situováno v PLO č. 35 - Jihomoravské úvaly, lesní vegetační<br />

stupeň dubový (1), edafická kategorie lužní (L) - aluviální náplavy. K zásadním výrobním<br />

podmínkám LH patří zajišťování funkcí lesa v 1. lesním vegetačním stupni - lužních lesů.<br />

Plocha lesních pozemků v Podluží činí celkem 5 806 ha, což odpovídá lesnatosti území<br />

26,4 %. Je zde však zřetelný rozhodující vliv obce Lanžhot – po eliminaci tohoto činí<br />

lesnatost území 16,1 %. Z hlediska vývoje lze konstatovat stabilní úroveň rozlohy lesa.<br />

K nepatrnému nárůstu došlo pouze v katastru obce Lanžhot v roce 2004. Z tohoto pohledu i<br />

pohledu obecně regionálního lze les jako přírodní zdroj řadit ke stabilním přírodním zdrojům.<br />

V rámci LH má v regionu Podluží rozhodující význam Lesní závod Židlochovice (LZ), jež<br />

je jedním z přímo řízených lesních závodů státního podniku Lesy České republiky, s.p.<br />

(LČR). Z hlediska hospodářsko úpravnického se jedná o LHC Židlochovice. Lesnatost území<br />

LHC se pohybuje okolo 15 %, podle kategorií je zde cca 41 % lesů hospodářských a 58 %<br />

lesů zvláštního určení (především obory a bažantnice) a 1 % jsou lesy ochranné. Lesy<br />

zvláštního určení jsou: pásma hygienické ochrany vodních zdrojů 1. stupně, lesy na územích<br />

přírodních rezervací, v prvních zónách chráněných krajinných oblastí, obory a bažantnice,<br />

lesy pro zachování biodiverzity. Téměř 1 000 ha větrolamů v intenzivně zemědělsky<br />

obdělávané krajině tvoří rovněž vyhraněný typ vysoké zeleně v této oblasti.<br />

Z pohledu historického - prakticky od 13. století se stala většina lesů v jižní části<br />

dnešního LZ postupně součástí majetku knížecího rodu Lichtensteinů. Ti lesy hospodářsky<br />

využívali až do roku 1945, kdy lesy v tomto území převzal do svého majetku československý<br />

stát. Relativně vysokou úroveň někdejšího lichtenštejnského lesního hospodářství lze doložit<br />

na lesních hospodářských plánech a další evidenci. Od počátku 19. století došlo k <strong>rozvoji</strong><br />

intenzivního LH, byla prodloužena doba obmýtí hospodářsky významných dřevin<br />

(v kmenovinách až na 100 let). Zalesňovány byly také málo produktivní zaplavované louky.<br />

Pozornost byla věnována dubu nejčastěji pomocí dubových síjí a převodům na les vysoký<br />

výchovou prostřednictvím středního lesa. Mnoho kvalitních dubových porostů bylo založeno<br />

ze semene cizí provenience (nejčastěji se jedná o tzv. slavonský dub z oblasti dnešního<br />

Chorvatska).<br />

Současnou dřevinnou skladbu tvoří z 90 % listnaté dřeviny, z nichž dub zaujímá 45 %,<br />

jasan 15 %, akát 10 %, topoly 7 % a ostatní listnáče 23 %. Z 10 % zastoupení jehličnanů činí<br />

podíl borovice 80 % a smrku 20 %.<br />

121

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!