Region v rozvoji společnosti 2011 - Icabr.com

Druhý okruh vysvětlení je založen na ekonomických teoriích např. teorii racionální volby.
Racionální volba je hlavním motivem lidského chování, zohledňuje maximalizaci užitku a
prospěchu z přijatého rozhodnutí či chování (nejde jen o maximalizaci ekonomickou).
Vysvětlení současného reprodukční chování v závislosti na ekonomických podmínkách má
v českých podmínkách hlavního představitele v J. Rychtaříkové. Ta uvádí, že demografické
chování je negativně ovlivněno převážně zhoršenými ekonomickými podmínkami a
zavedenými společenskými hodnotami, které podporují individualismus a konzumní způsob
života (Rychtaříková 1997, 2000).
Jiné studie (např. Kuchařová, Petrová 1997) ukazují, že jistá ekonomická a sociální rizika
tu sice jsou, ale ne v takové míře, že by pouze ony vedly ke změně demografického chování.
Výzkum zaměřený na mladou generaci do třiceti let Mladá generace 97 (Fialová a kol. 2000),
přinesl poznatky o tom, že mladí lidé ve svých plánech počítají se vstupem do manželství
včetně dětí. Rodinný život pro ně neztrácí na významu, ale založení rodiny odkládají do
pozdějšího věku, a to mimo jiné také z důvodu jejich prodlužujícího se studia. Chtějí být
ekonomicky samostatní, uvedeni ve své profesi a preferují vstup do manželství až po
ukončení studia a po delším soužití s partnerem na zkoušku (Fialová a kol. 2000, s. 83).
Poznatky z této studie naznačují, že ke změně demografického chování došlo kombinací
obou faktorů tj. změny hodnotových postojů a ekonomických podmínek.
Shrnutí:
Podle údajů vyplývajících z cenzů, které proběhly během posledního půlstoletí, se
úroveň vzdělanosti obyvatelstva žijícího na území České republiky trvale zvyšuje. V druhé
polovině 20. století se podle výsledků cenzů zvýšil počet osob nejen s odborným vzděláním
bez maturity či úplným středním vzděláním, ale i s vysokoškolským vzděláním a naopak
výrazně poklesl počet osob pouze se vzděláním základním. Tento přírůstek byl dán
především zvýšením počtu mladých absolventů jednotlivých druhů škol, ale i přirozeným
vývojem, neboť odcházející generace dosahovaly zpravidla nižších stupňů vzdělání.
Z uvedených analýz je patrné, že vzdělanostní struktura ovlivňuje mimo jiné také
demografické chování obyvatel České republiky. K základním ukazatelům patří:
V souvislosti s rostoucími počty absolventů VŠ a osob s vysokoškolským vzděláním
roste také počet sňatků uzavřeným mezi vysokoškoláky. Současně roste věk osob
vstupujících do manželství.
V souvislosti s rostoucím počtem sňatků vysokoškoláků narůstá také množství jejich
rozvodů, ale rozložení doby trvání manželství, ve srovnání s populací ČR jako
celkem, je rozdílné.
Výrazný je nárůst živě narozených matkám s vysokoškolským vzděláním, které se
orientují na reprodukční strategii v manželství. Bylo možné sledovat bezprostřední
reakci žen v reprodukčním věku s vysokoškolským vzděláním na společenské a
politické změny po roce 1989, které se v tomto případě projevily změnou fertilního
chování.
Přetrvávající jsou také relativně velké diference v úrovni dosaženého školního vzdělání
obyvatel podle velikostních skupin obcí. Nižší vzdělanostní úroveň v malých obcích je dána
jednak věkovou strukturou obyvatel, ale i dalšími faktory. Výsledky sčítání lidu také
prokázaly, že se zvyšujícím se vzděláním klesá podíl osob, které deklarovaly svoji
příslušnost k náboženství a víře (srov. Chalupa, Novák 2010). Na základě uvedených dat a
jejich interpretací je možné říci, že vzdělání sice ovlivňuje demografické chování, ale jeho vliv
není tak výrazný, jak by se dalo předpokládat.
Literatura:
Fialová, L., Hamplová, D., Kučera, M., Vymětalová, S. 2000. Představy mladých lidí o
manželství a rodičovství. Praha: SLON.
71