Region v rozvoji společnosti 2011 - Icabr.com

sňatků odlišný trend. V dlouhodobém pohledu (od roku 1976) sňatků vysokoškoláků přibývá -
v roce 2006 jich byl téměř dvojnásobný počet než v roce výchozím. Tento trend patrně úzce
souvisí s výrazným nárůstem obyvatel s dokončeným vysokoškolským vzděláním.
Věk snoubenců v období od roku 1991 trvale vzrůstá. Modální (nejpočetněji zastoupený)
věkový interval všech ženichů vzrostl z 21 na 28 roků (v roce 2006), nevěst z 18 na 26 roků.
U svateb vysokoškoláků to byl růst z 25 roků u ženichů a 24 roků u nevěst na 28 roků u obou
pohlaví. Z uvedeného je patrné, že rozdíl modálního věku snoubenců, zejména ženichů,
mezi svatbami celkem a svatbami vysokoškláků se zmenšil až dokonce zanikl. Obdobné
vztahy vyplývají i při hodnocení průměrného věku snoubenců - zvýšil se průměrný věk jak
vysokoškolsky vzdělaných ženichů, tak nevěst. Nárůst je patrný jak při prvním, druhém a tak
při dalším sňatku.
Rozvody
Ve dvouletém období roku 1996-97 došlo ke značnému nárůstu počtu rozvodů
(maximum přes 33 tisíc v roce 1996). Výrazná legislativní změna k 1. 8. 1998 vedla k
pozdržení již podaných návrhů na rozvod a k výraznému přechodnému snížení počtu
rozvodů v roce 1999. Následující rok však znamenal návrat téměř k původním hodnotám a v
roce 2004 opět k převýšení hranice 33 tis. Přesto je možno období od roku 2000 za celou
ČR hodnotit jako období stagnace počtu rozvodů.
Na rozdíl od stagnujícího celkového počtu rozvodů pokračuje výrazný vzestup počtu
rozvodů manželství vysokoškoláků. Dá se však předpokládat, že hlavní vliv na nárůst
rozvodovosti vysokoškoláků, má výrazný vzestup počtu těchto typů sňatků. Pokud srovnáme
podíl manželství rozvedených do konce roku 2006 z počtu manželství uzavřených v
jednotlivých letech, pak manželství s vysokoškoláky mají podíl rozvedených menší.
Vysokoškoláci mají od celkové populace odlišnou i dobu trvání rozvádějících se
manželství. K rozvodu u nich dochází až po delší době, což je patrné jak z průměrné doby,
tak z rozložení do intervalů podle délky trvání manželství. Ve shodě s celkovou populací se u
nich ale doba trvání manželství do rozvodu prodlužuje. Rozložení rozvodů podle doby trvání
manželství je v posledních letech zejména za manželství obou vysokoškoláků
dvouvrcholové, přičemž první vrchol je s celkovou populací shodný (po 5 letech manželství).
U vysokoškoláků dokonce druhý vrchol převyšuje vrchol první a je pozdější než u celkové
populace (po 15 až 19 letech manželství). V období před deseti lety byla u obou
srovnávaných skupin větší koncentrace okolo doby největší rozvodovosti – za populaci
celkem to bylo okolo 3 roků trvání manželství, za vysokoškolská manželství okolo 6 roků a
tento první vrchol byl tehdy větší než vrchol druhý – okolo 14 až 15 roků (populace celkem
druhý vrchol neměla, podíl s rostoucí dobou trvání manželství klesal).
Živě narození
Významným faktorem, který ovlivňuje porodnost, je dosažené vzdělání matky. Obecně
platí, že čím má žena vyšší dosažené vzdělání, tím později bude mít pravděpodobně děti a
bude jich mít méně.
Údaje o členění narozených dle vzdělání matky jsou k dispozici už od roku 1976. Počet
narozených matkám s vysokoškolským vzděláním měl vývoj většinou odlišný od celkové
populace. Až do roku 1988 každý následný rok přinesl zvýšení počtu, s jedinou výjimkou,
kterou bylo rok 1981. Pak následovalo osmileté období snižování počtu narozených, a to k
lokálnímu minimu v roce 1996 (pokles počtu byl na úroveň roku 1978). V tomto období je
vývoj počtu narozených za ženy celkem i vysokoškolačky obdobný a to i mírou poklesu. Pak
se však již vývoj začíná lišit – počty narozených vysokoškolačkám se začínají zvyšovat od
roku 1997, ale za celou populaci se toto zvýšení projevilo až o tři roky později. Zejména v
posledních letech je nárůst počtu narozených matkám s vysokoškolským vzděláním výrazný
(meziroční nárůst v letech 2004-2006 byl výrazně přes 10 %), zatímco za matky s jiným
vzděláním ve stejném období to bylo maximálně 3,5 %.
68