Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

a dočasné postupy, jimiž se zmenšuje dosavadní nerovnost či historické znevýhodnění jedněch vůči druhým – žen,
zdravotně postižených, příslušníků etnických menšin – hlavně Romů, ale i seniorů, uprchlíků a cizinců, žijících na
českém území. Český právní řád to plně umožňuje. (…) Řízená imigrace je přirozená. Vyvolává však i obavy. Příliš
represivní imigrační politika státu není správná. Plán zvaný “pevnost Evropa”, volající po uzavření hranic, selhal.
Praxe ukázala, že čím více je omezována legální migrace, o to větší je migrace ilegální. Podle Mezinárodní organizace
pro migraci (při OSN) se do Evropy ilegálně propašuje až půl milionu lidí ročně. ČR by neměla opakovat chyby
jiných států EU. V ČR nyní žije 2,3 % cizinců, ale postupně se mění ze země tranzitní v zemi cílovou.
Komunistická strana Čech a Moravy se tématu ve svých programech nijak nevěnuje.
Pokud se podíváme na volební programy hlavních politických stran z hlediska východisek, která jsou
pro tuto analýzu stanovena, jako nejvíce odpovídající přístupu, který by bylo podle nás vhodné zvolit,
lze uvést příklad programu České strany sociálně demokratické či Strany zelených. Zcela restriktivní vize
Občanské demokratické strany je z tohoto pohledu nepřijatelná. Je ovšem s podivem, že strany pojímají
svoje názory na danou problematiku takto. I nyní by strany mohly – a to v souladu se svými ideovými východisky
– přijmout veškerá doporučení učiněná touto analýzou. Záleží samozřejmě na úhlu pohledu. Na
otázku zaměstnávání žadatelů o mezinárodní ochranu a jejich postavení obecně se lze dívat samozřejmě
z nezpochybnitelného hlediska humánního a humanitárního (zde existují i mezinárodní závazky). Ale
lze zvažovat též ekonomické hledisko, tedy možnost využití pracovní síly osob, které se již nacházejí na
území a kterým je z hlediska státu nesporně ekonomicky výhodnější poskytnout soběstačnost, než jejich
pobyt ze státních prostředků dotovat.
V této souvislosti lze poukázat na faktické aktivity jednotlivých politických stran ve vztahu k žadatelům
o mezinárodní ochranu. Zatímco Občanská demokratická strana přichází v roce 2007 s hlavními
zpřísňujícími ustanoveními, tedy navrhuje právní úpravu vesměs v neprospěch žadatelů o mezinárodní
ochranu, jednotliví poslanci Strany zelených a ČSSD se naopak výrazným způsobem v poslední době zasazovali,
byť neúspěšně, o přijetí takové legislativy, která by byla k této specifické skupině osob vstřícnější.
V kontextu výše uvedeného je zapotřebí zmínit především poslance Františka Bublana (ČSSD) a poslankyni
Kateřinu Jacques (SZ), kteří jako první na půdě Poslanecké sněmovny ve stávajícím volebním období
otevřeli, na základě podnětu Analytického expertního centra, otázku zkrácení omezující lhůty pro přístup
žadatelů o mezinárodní ochranu na trh práce ze současných 12 měsíců na 3 měsíce. Ačkoliv jejich návrhy
nebyly posléze schváleny, i v jejich oficiálním zakotvení ve formě sněmovních tisků lze doufat v určitý
budoucí příznivý vývoj v této oblasti. 272
Je také nutno uvést, že pokud budou žadatelé o mezinárodní ochranu vnímáni ze strany politiků jako
přítěž a jejich postavení bude slučováno s problematikou nelegální migrace, bude jejich vstup na trh práce
zcela jistě obtížný.
272
Pozměňovací návrhy se vázaly k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců
na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb.,
o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu),
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony ke sněmovnímu tisku č. 191 a byly přijaty jako sněmovní tisk
191/5, blíže srov.: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=5&ct=191&ct1=5 (otevřeno dne 12. 1. 2007).
Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce 101