Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

mimo jiné porušení zákazu diskriminace nebo rovného zacházení podle daného zákona, zprostředkování
zaměstnání bez povolení či umožnění výkonu nelegální práce fyzické osobě nebo cizinci. Zaměstnavatel
může být v tomto kontextu postižen uložením pokuty do 2 000 000 Kč. Cizinec, tedy i žadatel o mezinárodní
ochranu, se může dopustit přestupku tím, že vykonává nelegální práci, za což může být postižen
uložením pokuty do 10 000 Kč. Zákon obsahuje komplexní úpravu zákazu diskriminace včetně odpovídajícího
mechanismu nápravy v případě jeho porušení (upuštění od porušování, odstranění následků
porušování a přiměřené zadostiučinění). 183
Je nutno říci, že zaměstnavatel je dále samozřejmě povinen dodržovat ustanovení zákoníku práce. Je
tak povinen mimo jiné pracovníka zaměstnat, pokud jde o výkon závislé činnosti (nemá jít o zastřený pracovněprávní
vztah), musí zajistit rovné zacházení se zaměstnanci a dodržovat zákaz jakékoli diskriminace
zaměstnanců, dodržovat zásadu poskytování stejné mzdy nebo platu a jiných peněžitých plnění a plnění
peněžité hodnoty, popřípadě odměny za stejnou práci a za práci stejné hodnoty. Musí dále poskytovat
zaměstnanci informace v pracovněprávních vztazích, je také povinen pečovat o vytváření a rozvíjení
pracovněprávních vztahů v souladu s právními předpisy a s dobrými mravy. 184 I zde je upravený zákaz diskriminace,
pro definici pojmu a možnost postihu zákon odkazuje na zvláštní zákon (Antidiskriminační
zákon). 185
Úprava zákazu diskriminace je v České republice v současnosti roztříštěná a chybí obecná norma,
která by definovala pojmy a transponovala i řadu antidiskriminačních směrnic. Antidiskriminační zákon
byl již v minulých letech vládou předložen, avšak nebyl v následném legislativním procesu schválen.
Nyní prošel Poslaneckou sněmovnou návrh nový, 186 který v době dokončení této analýzy (duben 2008)
stále ještě nebyl přijat. Jednání v rámci zákoníku práce, které by bylo možné hodnotit jako diskriminační,
je tedy v současné době poměrně obtížné postihnout. V oblasti ochrany před diskriminací existuje obrácené
důkazní břemeno, 187 za jehož existenci se postavil i Ústavní soud ve svém nálezu publikovaném pod
č. 419/2006 Sb.
Oprávnění státních úřadů na úseku zaměstnanosti
V souvislosti se zavedením pojmu nelegální práce do českého právního řádu 188 byla nově upravena a rozšířena
oprávnění 189 úřadů práce a celních úřadů na úseku zaměstnanosti. 190 Úřady práce jsou oprávněny
182
Srov. ust. § 5 písm. e) zákona o zaměstnanosti, v platném znění.
183
Srov. ust. § 4 zákona o zaměstnanosti, v platném znění.
184
Srov. ust. § 13 zák. č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, v platném znění.
185
Srov. ust. § 16 daného zákona.
186
Srov. Vládní návrh zákona o rovném zacházení a ochraně před diskriminací č. 253, předložen Sněmovně 12. 7. 2007,
dostupný na http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=253&CT1=0 (otevřeno dne 13. 9. 2007).
187
Srov. ust. § 133a odst. 1 zák. 40/1964 Sb., Občanského soudního řádu, v platném znění.
188
Pojem nelegální práce nebyl zákonem dlouhou dobu vymezen a objevil se až v souvislosti s přijetím zákona
č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.
189
Ke kontrolní činnosti a přestupkům na úseku zákona o zaměstnanosti srov. ust. § 125–141 zákona o zaměstnanosti,
v platném znění.
190
Kromě dodržování zákona o zaměstnanosti kontrolují úřady práce také dodržování zákona č. 118/2000 Sb.,
o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, v platném znění.
Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce 77