Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

Shrnutí
Otázka přístupu cizinců na trh práce je v současné době velice aktuální, ať už v České republice nebo v celé
Evropské unii. Existuje celá řada studií, které se týkají tématu zaměstnávání cizinců, avšak doposud se
žádná z nich nevěnovala poměrně specifické části přicházejících cizinců, a sice žadatelům o mezinárodní
ochranu. To je poněkud neobvyklé, vezmeme-li v úvahu skutečně dramatické změny legislativy v této oblasti
v průběhu posledních let, a především pak jejich dopady. S ohledem na naznačené časté legislativní
změny, které upravují zaměstnávání žadatelů o mezinárodní ochranu, jakož i s ohledem na všeobecně
známý a nejen v České republice rozšířený existující fenomén nelegálního trhu práce lze jednoduše předjímat,
že se státu nedaří nalézt odpovídající mechanismy, a to ani právní ani jiné, kterými by upravil zaměstnávání
žadatelů o mezinárodní ochranu ke spokojenosti všech. V této souvislosti pravděpodobně nepřekvapí,
že současná úprava přístupu žadatelů o mezinárodní ochranu na trh práce vykazuje celou řadu nedostatků,
které si s ohledem na svůj význam zaslouží, aby byly přesně identifikovány, zmapovány, odhaleny
jejich primární příčiny a souvislosti a aby bylo poukázáno na možné způsoby jejich řešení.
Změnu přístupu k zaměstnávání žadatelů o mezinárodní ochranu mohou ovlivnit především instituce
odpovídající za relevantní právní prostředí. Jiné subjekty, mezi než patří například nevládní organizace,
však mohou přispět účinným tlakem či argumenty sesbíranými v terénu. I proto také vznikl projekt nazvaný
Proč mají zůstat stranou a v jeho rámci pak předkládaná analýza, která mapuje stěžejní aspekty, které
souvisejí či které by mohly souviset s přístupem a pozicí žadatelů o mezinárodní ochranu na trhu práce.
Analýza je rozdělena do pěti částí. První se věnuje uvedení do problematiky, vymezení pojmů a zasazení
této skupiny cizinců do obecnějšího rámce, do mezinárodního a evropského kontextu. V druhé části pak
podrobněji mapuje průběh řízení ve věci mezinárodní ochrany na území České republiky. Třetí, stěžejní
sekce, přináší detailní pohled na problematiku zaměstnávání žadatelů o mezinárodní ochranu s důrazem
na překážky a bariéry, které stojí v cestě efektivnímu využívání potenciálu této cílové skupiny ze strany
státu za současného příznivého nastavení pravidel pro samotné bona fide žadatele o mezinárodní ochranu.
Následuje část čtvrtá, komparativní, kde jsou vybrané státy podrobeny zkoumání především z hlediska
legislativy v předmětné oblasti, s cílem nalézt dobré příklady, které by mohly být přeneseny a interpretovány
i v českém prostředí. Závěr pak patří zhodnocení celé studie a naznačení možných metod řešení.
Shrneme-li závěry, ke kterým se studie po obsáhlém textu dostává, na prvním místě jednoznačně stojí
nutnost změnit přístup státu, pokud jde o rozhodující okamžik počátku integrace cílové skupiny do majoritní
společnosti. Od toho se pak souvztažně odvíjejí i další možnosti nápravy neuspokojivého a nepříz-
Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce 7