Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

Motto:
Když jsi cizinec, musíš pořád dokazovat, kdo jsi…
Nikdo tě nezná, musíš každého přesvědčit, že sem patříš.
Nektar, Arménie
část 2. – Žadatelé o mezinárodní ochranu a přijímací podmínky
v České republice
2.1. Vývoj právní úpravy dané problematiky
Úprava azylu a uprchlictví v České republice se měnila s ohledem na požadavky ze strany mezinárodního
práva, vývoje situace v oblasti konfliktů a možnosti, které vnitrostátní politické zřízení dávalo. V posledních
letech se jako zásadní faktor objevila též postupující integrace do struktur Evropské unie a důraz se
při tvorbě legislativy klade též na aktuální problémy, které přinášejí nedostatky v legislativní úpravě. Při
úpravě legislativy svoji roli sehrávají i aktuální uprchlické vlny. Poměrně nešťastně se v posledních letech
(i nechtěně) slučuje problematika azylu a uprchlictví s aspekty migrace a imigrace, zejména se klade důraz
na zamezení ilegální migrace, tedy cesty, kterou opravdoví uprchlíci často přicházejí.
Bývalá Česká a Slovenská Federativní Republika přijala, jako první postkomunistická země ve střední
Evropě, speciální právní úpravu týkající se uprchlíků, konkrétně zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících.
V roce 1991 pak přistoupila k Úmluvě o právním postavení uprchlíků z r. 1951 a k Protokolu z r. 1967, tedy
ke stěžejním dokumentům na poli mezinárodního uprchlického práva. Po rozpadu ČSFR nově vzniklá
Česká republika deklarovala, že je vázána mezinárodními závazky vyplývajícími z Úmluvy.
Úprava poskytování ochrany pro osoby v nouzi byla v právním řádu ČR zakotvena zákonem z roku
1990. S vědomím vlastní minulosti, která uprchlíky rodila, zakotvil český právní řád ochranu nejen na
základě zmíněné Úmluvy, ale i nad její rámec – tzv. vnitrostátní azyl, který našel své umístění přímo
v Ústavě, resp. Listině základních práv a svobod. 93
V prvních letech účinnosti zákona o uprchlících se počet žádostí pohyboval kolem dvou tisíc každý
rok, status uprchlíka byl pak udělen zhruba stu osobám ročně (v roce 1993 to bylo o něco více, 251). Po
určité době přestal zákon vyhovovat požadavkům, které na něj byly kladeny ze strany státní moci i uprchlíků
a v roce 1999 byl vytvořen zákon nový. Zákon z roku 1990 obsahoval důvody, pro které udělení statusu
uprchlíka požaduje Úmluva o právním postavení uprchlíků, a též ustanovení o poskytování statusu
z důvodu ochrany lidských práv nebo z důvodů humanitárních.
Zákon o uprchlících byl později nahrazen zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb. o Policii ČR ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ zákon o azylu“), s účinností od 1. ledna
2000. Od okamžiku svého vzniku byl již mnohokrát novelizován a výraznější změny právní úpravy v této
93
Tuto ochranu stát neposkytuje proto, že je k ní vázán mezinárodní smlouvou. Jde o jeho vnitrostátní oprávnění,
důvody, pro které tento azyl uděluje, nejsou v mezinárodním právu upraveny.
Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce 39