Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

Finsku podnikat musí získat povolení k pobytu pro podnikatele. Rodinným příslušníkům cizinců zaměstnaných
ve Finsku rovněž vzniká oprávnění ve Finsku pracovat. Při udělování povolení je přihlíženo také
k situaci na pracovním trhu, neboť deklarovaným účelem udělení povolení k pobytu je také zaručit možnost
získat zde zaměstnání.
Cizinci mají neomezené právo pracovat ve Finsku, pokud jim bylo uděleno kontinuální nebo trvalé povolení
k pobytu za jiným účelem než zaměstnáním, povolení k pobytu udělené jim za účelem sjednocení
rodiny, časově omezené povolení k pobytu udělené na základě dočasné potřeby ochrany nebo z jiného humanitárního
důvodu a dočasné povolení k pobytu udělené za účelem zaměstnání jako sportovce, trenéra,
zaměstnance náboženské nebo neziskové organizace, jako vědeckého pracovníka či odborníka v oblasti
kultury a umění, jako příslušníka středního či vyššího managementu, jako experta na pozici vyžadující
zvláštní kompetence a odbornost v oblasti masmédií. Cizinci mají omezenou možnost participovat na
finském trhu práce, pokud jim bylo uděleno povolení k pobytu pro studenty, z důvodu různých pedagogických
a vědeckých aktivit atd.
Existují také určité případy, kdy cizinci mohou ve Finsku vykonávat placené zaměstnání bez povolení
k pobytu (např. sezonní pracovníci v zemědělství), avšak pokud jsou pro příslušníky země, odkud přicházejí,
vyžadována víza, musejí dostát této povinnosti.
Povolení k pobytu s omezenou dobou platnosti bude cizinci vydáno, pokud má povolení k zaměstnání.
Povolení k zaměstnání jsou pak udělována na základě klasifikace jednotlivých druhů zaměstnání, kterou
vždy aktuálně provádí ministerstvo práce. Omezení, kdy povolení nebude uděleno, se tak může vztahovat
buď na konkrétní druh práce, nebo také na konkrétního zaměstnavatele. Povolení k zaměstnání je pak
uděleno na základě potvrzení vydaného zaměstnavatelem, které rovněž obsahuje konkrétní charakteristiku
pracovního místa.
Zákon o integraci specifikuje v souvislosti s integrací cizinců na trhu práce povinnosti jednotlivých
stran. Jednak zdůrazňuje povinnost příchozích aktivně se podílet na procesu své integrace, ale také poskytuje
státní správě nástroje pro podporu této integrace. Jedním z těchto nástrojů je tzv. integrační plán,
dohoda upravující konkrétní způsoby podpory integrace imigranta a jeho rodiny. Zákon rovněž pověřuje
místní úřady vypracováním integračního programu a ukládá jim, aby učinily opatření podporující integraci
imigrantů. Jakmile je imigrant zaregistrován v informačním systému místního samosprávného celku,
pod nějž spadá, je vypracován integrační plán.
4.3. Francie
Právní úprava
Ve Francii bylo právo na azyl zakotveno ústavně již v roce 1946 v článku 4 preambule ústavy. V roce 1958
bylo toto právo inkorporováno do samotné ústavy a ještě dnes je ve Francii udělován tzv. ústavní azyl
(charakterem volnostní, vnitrostátní azyl). Současně je Francie vázána Úmluvou o právním postavení
uprchlíků (1951) ve znění Protokolu (1967). 25. listopadu 1993 Francie přistoupila k Schengenské dohodě
a Dublinské úmluvě. V roce 2003 byly kodifikovány všechny prováděcí legislativní akty v oblasti imig-
Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce 109