Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

maxima, které do dnešního dne nebylo překonáno, což je však neprávem přikládáno pouze vstřícnému
nastavení pravidel pro zaměstnávání této specifické kategorie osob, bez vědomí dalších, neméně významných
souvislostí, respektive jejich kumulací. Faktem je, že v té době do azylové procedury vstoupila celá
řada lidí s jiným úmyslem nežli hledat ochranu před pronásledováním v zemi původu z některého z důvodů
uvedených v Ženevské úmluvě. Počet žadatelů o azyl na našem území se tak po roce 2000 rapidně
zvýšil (za rok 2001 požádalo o azyl rekordních 18 094 osob 114 ). Na straně druhé, nelze říci, že za nárůst
počtu žadatelů o azyl mohlo pouze příznivé nastavení pravidel zaměstnávání žadatelů o azyl. Významný
podíl na tomto nárůstu mělo totiž i tehdejší takřka souběžné přijetí nového zákona o pobytu cizinců (zákon
č. 326/1999 Sb., v původním znění), který byl neúměrně restriktivní a pro svoji přísnost si vysloužil
kritiku celé řady subjektů. Svou roli zde sehrálo i skončení bezvízových dohod právě s těmi státy, z nichž
se v reakci na to rekrutovali noví žadatelé o azyl. Konečně nelze opominout, že v tomto období stoupal počet
žadatelů o azyl v celé Evropě, tedy i tam, kde nebyly nastaveny příznivé podmínky této kategorie osob
pro vstup na trh práce. Lze tudíž předpokládat, že i bez přímého vstupu na trh práce by množství žadatelů
o azyl v inkriminovaných letech překonalo tehdejší statistické rekordy.
Jak již bylo stručně zmíněno, nezpochybnitelný nárůst žadatelů o azyl v roce 2001 nelze přičítat pouze odstranění
překážek v přístupu na trh práce. Podobný výklad je jednostranný, ryze účelový a zcela vytržený
z celkového kontextu tehdejších událostí a řady příčinných souvislostí a jako takový rozhodně neodpovídá
skutečnosti. Dá se říci, že dnes je tento jednostranný pohled již překonaný, což však nic nemění na
rigiditě názorů některých oblastí státní správy, kdy lze vysledovat záměrné opomíjení faktů či neochotu
chápat fenomén migrace, resp. jeho konkrétní projevy v příčinné souvislosti. 115
Žadatelský boom – příčiny a důsledky
S ohledem na to se podrobněji zastavme u důvodů nárůstu počtu žadatelů o azyl v rozmezí let 2000 – 2001.
Tento „žadatelský boom“ byl zapříčiněn především následujícími skutečnostmi ve svém souhrnu:
1) přijetím kontroverzního restriktivního zákona o pobytu cizinců a z toho vyplývající nevyvážeností
právních předpisů, konkrétně zákona o pobytu cizinců a zákona o azylu,
2) nezávisle na tom skončením platnosti dohod o bezvízovém styku se zeměmi, jejichž příslušníci následně
tvořili významnou skupinu žadatelů o azyl,
3) absolutním odstraněním administrativních překážek pro vstup žadatelů o azyl na trh práce,
4) nárůstem počtu žadatelů celkově v Evropě vůbec (v roce 2001 počty stoupaly, následující roky až do
současnosti je patrné výrazné snižování) .
114
Srov. statistika Ministerstva vnitra, http://www.mvcr.cz/statistiky/2006/uprch09/8zpm_09.html (otevřeno dne
25. 7. 2007).
115
Srov. např. Podkladový materiál MV ČR pro projednávání změn zákona o azylu a zákona o pobytu cizinců (sněmovní
tisk č. 191), kapitola Zaměstnávání žadatelů o mezinárodní ochranu, str. 34.
52 Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce