Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

nepočetnou skupinu osob ve vztahu k ostatnímu obyvatelstvu České republiky, zcela evidentně bez ambicí
a především potenciálu ohrozit legální trh práce v ČR; případné zkrácení lhůty pro možnost legálního
vstupu na trh práce by se tak týkalo velice omezeného počtu osob.
Ekonomické hledisko
V každém případě je třeba vzít v úvahu i hledisko ekonomické. Je nepochopitelné, že stávající systém nutí
žadatele o mezinárodní ochranu k závislosti na materiální pomoci hostitelského státu, a to i v případě, kdy
žadatelé jsou připraveni nést odpovědnost za materiální zajištění svých potřeb sami. Zákon o azylu sice
teoreticky umožňuje, aby žadatelé pobývali v soukromí, tj. mimo pobytová zařízení ministerstva vnitra,
nicméně v praxi je tato možnost závažným způsobem omezena. Pobývá-li totiž takový cizinec v soukromí,
může čerpat tzv. finanční příspěvek do výše určitého násobku životního minima, avšak pouze v celkové
době nepřesahující 3 měsíce, 165 a to a ještě za předpokladu, že přiznání tohoto finančního příspěvku není
mandatorní. Přístup na trh práce je mu však umožněn až po uplynutí 12 měsíců ode dne zahájení řízení.
Je tedy zřejmé, že po dobu zbývajících 9 měsíců není možné, aby si žadatel o mezinárodní ochranu
pobývající v soukromí zajišťoval obživu legálně. Zároveň se na něj nevztahuje žádná výjimka, pokud
jde o úhradu lékařské péče, tedy musí platit regulační poplatky i bez toho, že by měl jakýkoliv
příjem. Je tak souhrnem nepříznivých okolností tlačen do sféry nelegálního zaměstnávání, popří-
165
Srov. ust. § 43 zákona č. 325/1999 Sb. (zákon o azylu):
(1) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany hlášený k pobytu mimo pobytové středisko si hradí náklady spojené
s pobytem na území z vlastních prostředků, s výjimkou zdravotní péče (§ 88).
(2) Žadateli o udělení azylu hlášenému k pobytu mimo pobytové středisko lze s ohledem na prokázané majetkové
a finanční poměry jeho nebo jeho rodiny poskytnout na jeho žádost finanční příspěvek až do výše
a) 1,6násobku částky životního minima žadatele stanovené zvláštním právním předpisem 9), je-li posuzován bez
společně posuzovaných osob (§ 42 odst. 3),
b) 1,5násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob (§ 42 odst. 3), jsou-li společně
posuzovány 2 až 3 osoby,
c) 1,4násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob (§ 42 odst. 3), jsou-li společně
posuzovány 4 osoby,
d) 1,3násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob (§ 42 odst. 3), je-li společně
posuzováno 5 a více osob;
finanční příspěvek se neposkytne, pokud cizinec pobývá na území na základě povolení k pobytu uděleného podle
zvláštního právního předpisu. 4) Celková doba, po kterou je v průběhu řízení o udělení azylu poskytnut finanční
příspěvek, může činit nejvýše 3 měsíce.
(3) K řízení o poskytnutí finančního příspěvku podle odstavce 2 je příslušné ministerstvo.
(4) Žadatel o finanční příspěvek podle odstavce 2 je povinen uvést své finanční a majetkové poměry, popřípadě
finanční a majetkové poměry své rodiny formou čestného prohlášení a doložit je všemi dostupnými doklady.
(5) Finanční příspěvek nelze poskytnout, pokud
a) odpovědnost za úhradu pobytových nákladů nese právnická nebo fyzická osoba, 9a)
b) žadatel o finanční příspěvek uvedl nepravdivé údaje o svých finančních anebo majetkových poměrech nebo
o finančních nebo majetkových poměrech své rodiny,
c) žadatel o finanční příspěvek neoznámil skutečnosti rozhodné pro poskytnutí finančního příspěvku nebo změnu
těchto skutečností, anebo
d) žadatel o finanční příspěvek podal žádost o udělení mezinárodní ochrany opakovaně.
(6) Finanční příspěvek je vyplácen ministerstvem v určeném azylovém zařízení.
72 Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce