Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

Žadatel, kterému není udělena žádná forma azylu, je vyzván k opuštění území SRN a může být vyhoštěn.
Německé úřady mají možnost vyhoštění dočasně odložit a cizincův pobyt v zemi tolerovat na základě
strpění (Duldung) podle § 60a pobytového zákona.
Na konferenci ministrů vnitra spolkových zemí SRN ze 17. listopadu 2006 se jednotlivé spolkové země
dohodly na společném znění „práva na setrvání“ (Bleiberecht). Jedná se o přechodné opatření, podle kterého
dlouholetí strpitelé a jejich rodinní příslušníci obdrží při splnění určitých podmínek 352 dočasné povolení
k pobytu (Aufenthaltserlaubnis). Povolení k pobytu však bude prodlouženo pouze těm, kteří do 31. prosince
2009 prokáží vlastní výdělečnou činnost.
Do roku 2005 – než začal platit nový přistěhovalecký zákon – přijímalo Německo z rozhodnutí Spolkového
ministerstva vnitra také uprchlíky z humanitárních důvodů na základě kvót (Kontingentflüchtlinge).
Posuzování v řízení o udělení azylu
Azylové řízení vede Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (Bundesamt für Migration und Flüchtlinge, dále
jen BAMF), 353 který je součástí Spolkového ministerstva vnitra. Centrála BAMF sídlí v bavorském Norimberku,
v současné době má 22 poboček v jednotlivých spolkových zemích. Realizaci rozhodnutí BAMFu
provádí místní cizinecké úřady (Ausländerbehörden), které např. vystavují cizincům povolení k pobytu
nebo zajišťují jejich vyhoštění.
Důsledkem federální struktury Spolkové republiky Německo leží odpovědnost za azylovou problematiku
mezi federálním spolkem (Bund) a jednotlivými spolkovými zeměmi (Bundesländer). Vpodstatě je federální
úroveň zodpovědná za otázky udělování azylu a statusu uprchlíka, zatímco rozhodnutí o udělení
pobytového statusu či ukončení pobytu je v rukou místních cizineckých úřadů, které spadají pod ministerstva
vnitra spolkových zemí. Spolkové země mají dále na starost přijímací střediska.
Statistické údaje
Počet žadatelů o azyl v Německu od roku 1992 (s maximem 438 191 podaných žádostí o azyl) výrazně klesá.
Ve srovnání s rokem 2002, kdy bylo podáno 91 471 žádostí (včetně opakovaných žádostí), bylo v roce 2006
podáno jen 30 100 žádostí a tento klesající trend pokračoval i v roce 2007 s 30 303 podanými žádostmi;
z toho bylo 19 164 prvních žádostí o azyl, což je nejnižší počet od roku 1977. 354
V roce 2006 byly jako země původu žadatelů o azyl v Německu nejvíce zastoupeny: Irák (10,1% všech
prvních žádostí o azyl), Turecko (9,3 %), Srbsko a Černá hora 355 (8,7 %), Republika Srbsko 356 (6,4 %), Ruská
352
1) K rozhodnému datu 1. července 2007 pobývali v SRN minimálně 8 let (pokud žijí v domácnosti cizince nezletilé
děti, postačuje šestiletý pobyt). 2) mají dostatečný bytový prostor, dostatečné znalosti mluvené němčiny a v případě,
že mají děti s povinností školní docházky, musí doložit, že tyto navštěvují řádně školu; 3) nikdy neoklamali
úřady a nebránili se vyhoštění; 4) nebyli odsouzeni za trestný čin spáchaný v SRN a neudržují kontakty s extremistickými
nebo teroristickými organizacemi.
353
Do 31. prosince 2004 se Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky nazýval Bundesamt für die Anerkennung ausländischer
Flüchtlinge.
354
Srov. Asyl in Zahlen, Bundesamt für Migration und Flüchtlinge, str. 9, http://www.bamf.de/cln_011/nn_441702/
SharedDocs/Anlagen/DE/DasBAMF/Publikationen/broschuere-asyl-in-zahlen-2006,templateId=raw,property=publicationFile.pdf/broschuere-asyl-in-zahlen-2006.pdf
(otevřeno dne 1. 5. 2008).
355
Do 31. 7. 2006.
356
Od 1. 8. 2006 po vyhlášení nezávislosti Černé Hory jako nástupnický stát soustátí Srbsko a Černá Hora.
Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce 131