22.10.2014 Views

Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Žadatele o mezinárodní <strong>ochranu</strong> definuje zákon o azylu jako cizince, 7 který požádal Českou republiku<br />

(dále Česká republika, popř. ČR) o mezinárodní <strong>ochranu</strong>, nebo cizince, který podal žádost o udělení<br />

mezinárodní ochrany v jiném členském státě Evropské unie, je-li Česká republika příslušná k jejímu posuzování.<br />

8 Žádostí o udělení mezinárodní ochrany <strong>na</strong> území ČR se rozumí formální akt učiněný <strong>na</strong> předepsaném<br />

tiskopise (viz příloha č. 1 záko<strong>na</strong> o azylu). Podáním žádosti je zahájeno řízení, <strong>na</strong> jehož konci bude<br />

rozhodnuto, zda cizinec získá mezinárodní <strong>ochranu</strong>, a to buď ve formě azylu, nebo v podobě tzv. doplňkové<br />

ochrany. Pokud žadatel splňuje podmínky pro udělení obou těchto forem ochrany, přednost má azyl, tedy<br />

silnější institut a vyšší forma ochrany. Cizinec podává pouze jednu žádost, o které je vedeno správní řízení<br />

Ministerstvem vnitra České republiky, odborem azylové a migrační politiky. Postavení žadatele o mezinárodní<br />

<strong>ochranu</strong> má cizinec po dobu, co takové řízení probíhá, a dále i po dobu případného soudního řízení<br />

o žalobě proti správnímu rozhodnutí, má-li tato žaloba odkladný účinek. K projednávání žalob ve věci<br />

mezinárodní ochrany jsou příslušné krajské soudy. Jen pro upřesnění lze doplnit, že cizinec, jemuž byla<br />

v České republice uděle<strong>na</strong> ochra<strong>na</strong> ve formě azylu, se <strong>na</strong>zývá azylant, a to po dobu platnosti rozhodnutí<br />

o udělení azylu. 9 Cizinec, který získal doplňkovou <strong>ochranu</strong>, je zákonem oz<strong>na</strong>čen jako osoba požívající doplňkové<br />

ochrany. 10 Žadatel o mezinárodní <strong>ochranu</strong> má povolen vstup <strong>na</strong> trh práce po uplynutí 12 měsíců<br />

ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany. 11 V komparaci úprav vybraných států se objevuje<br />

též pojem kvótní uprchlík (quota refugee), který oz<strong>na</strong>čuje osoby, které potřebují <strong>ochranu</strong> a <strong>na</strong>cházejí se<br />

v zemi, kde se jim z nějakého důvodu této ochrany nemůže dostat a jsou jako takové přesídleny do třetího<br />

státu (buď již jako uz<strong>na</strong>ní uprchlíci/azylanti/osoby potřebné ochrany, či se záměrem státu těmto osobám<br />

status bez prodlení udělit). Pojem uprchlík není v české vnitrostátní legislativě v současnosti používán<br />

a lze se s ním setkat jen v Úmluvě o právním postavení uprchlíků, konkrétně v článku prvém. Jeho obsah<br />

je pak recipován do ustanovení záko<strong>na</strong> o azylu. V celosvětovém měřítku se uprchlíky zabývá kromě státních<br />

orgánů jednotlivých zemí také Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky (dále jen UNHCR).<br />

Vedle výše uvedených termínů se v rámci zkoumaného tématu setkáváme s dalším výz<strong>na</strong>mným pojmem,<br />

kterým je cizinec, jemuž bylo <strong>na</strong> území České republiky uděleno vízum k pobytu <strong>na</strong>d 90 dnů za<br />

účelem strpění pobytu <strong>na</strong> území (dále jen vízum strpění). Pro us<strong>na</strong>dnění je v této a<strong>na</strong>lýze používán výraz<br />

„strpitel“, který je v praxi běžně užíván zainteresovanými subjekty. Uvedené vízum se uděluje v případě,<br />

kdy vycestování cizince není z různých zákonem stanovených důvodů možné. 12 Z hlediska <strong>na</strong>ší a<strong>na</strong>lýzy<br />

jsou výz<strong>na</strong>mní cizinci, jimž bylo vízum strpění uděleno z důvodu podané kasační stížnosti ve věci mezinárodní<br />

ochrany. 13 Jejich postavení je v tomto případě upraveno zákonem o azylu a je třeba je odlišit od<br />

7<br />

Cizincem se podle záko<strong>na</strong> č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců <strong>na</strong> území České republiky a o změně některých zákonů,<br />

ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pobytu cizinců) rozumí fyzická osoba, která není státním občanem<br />

České republiky, včetně obča<strong>na</strong> Evropské unie. Ji<strong>na</strong>k řečeno, za cizince jsou v České republice považovány osoby<br />

s jiným než českým státním občanstvím, osoby bez státního občanství a rovněž osoby s více občanstvími, z nichž<br />

žádné není státním občanstvím ČR.<br />

8<br />

Zákon nerozlišuje mezi azylem a uprchlictvím, ač z hlediska teorie jde o dva různé instituty. K teoretickému vymezení<br />

srov. níže bod 1.6.<br />

9<br />

Srov. ust. § 3 odst. 5 záko<strong>na</strong> o azylu, v platném znění.<br />

10<br />

Srov. <strong>na</strong>př. §§ 17a , 53b, 53c záko<strong>na</strong> o azylu, v platném znění.<br />

11<br />

Srov. ust. § 97 písm. f) záko<strong>na</strong> č. 435/2005 Sb., o zaměst<strong>na</strong>nosti, v platném znění (dále jen zákon o zaměst<strong>na</strong>nosti).<br />

12<br />

Srov. ust. § 78b záko<strong>na</strong> o azylu, v platném znění, a § 33 záko<strong>na</strong> o pobytu cizinců, v platném znění.<br />

13<br />

Srov. ust. § 78b a násl. záko<strong>na</strong> o azylu, v platném znění.<br />

12 Žadatelé o mezinárodní <strong>ochranu</strong> <strong>na</strong> <strong>trhu</strong> práce

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!