Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

plývá z důvodové zprávy k vládnímu návrhu předmětné novely č. 350/2005 Sb., 124 uvedená změna zákona
o zaměstnanosti měla být změnou pouze legislativně technickou, která souvisí s nepřípustností kasační
stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu ve věci azylu, tedy se zrušením institutu strpění ve smyslu
zákona o azylu. 125 Zrušení možnosti podat kasační stížnost ve věci azylu se však nakonec nerealizovalo,
tedy nebylo přijato, ačkoli v původním návrhu novely zákona o azylu bylo plánováno. Kasační stížnosti
ve věci azylu, resp. mezinárodní ochrany jsou tedy i nadále přípustné a z tohoto důvodu byl pochopitelně
zachován i institut strpění. Změna zákona o zaměstnanosti tak neodpovídala stavu zákona o azylu, na
který příslušné ustanovení zákona o zaměstnanosti navazovalo. Tato legislativní chyba byla na podnět nevládních
organizací odstraněna až novelou zákona o azylu, resp. zákona o zaměstnanosti č. 165/2006 Sb.,
účinnou od 1. září 2006, kterou byly podmínky zaměstnávání strpitelů uvedeny v předešlý stav. 126
3.2. Současná právní úprava zaměstnávání žadatelů
o mezinárodní ochranu a strpitelů
Podmínky zaměstnávání žadatelů o azyl, resp. žadatelů o udělení mezinárodní ochrany a tzv. strpitelů
upravuje v současné době zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění (dále jen zákon o zaměstnanosti),
a to v části čtvrté (§ 89 – §103) zaměřené na podmínky zaměstnávání cizinců všeobecně.
Ve smyslu uvedeného zákona jsou žadatelé o mezinárodní ochranu v ČR oprávněni pracovat resp. být
zaměstnáni, přičemž jejich postavení je v tomto směru zdánlivě výhodnější než u jiných kategorií cizinců.
Vyřízení náležitostí potřebných k výkonu zaměstnání by totiž mělo být méně administrativně, časově
i finančně náročné (viz níže). Pozice těchto osob na trhu práce je však zásadním způsobem omezena tím,
že žadatelé o mezinárodní ochranu mohou v České republice pracovat, resp. jim může být vydáno povolení
k zaměstnání, teprve po uplynutí taxativně stanovené omezující lhůty. 127 Současná právní úprava
neumožňuje, aby žadatelé o mezinárodní ochranu mohli v České republice pracovat dříve než po jednom
roce trvání řízení ve věci udělení mezinárodní ochrany.
Co se týká náležitostí nutných k výkonu zaměstnání, může žadatel o mezinárodní ochranu či strpitel
po uplynutí výše uvedené roční lhůty pracovat ve smyslu § 89 zákona o zaměstnanosti na základě
pracovního povolení (povolení k zaměstnání cizince) a povolení k pobytu (jako povolení k pobytu
slouží žadatelům vízum za účelem řízení o udělení mezinárodní ochrany, strpitelům vízum za účelem
124
Srov. Důvodovou zprávu k návrhu tohoto zákona, dostupnou na
http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=4&ct=882&ct1=0 (otevřeno dne 28. 7. 2007), novelizační bod č. 63.
125
Tamtéž, novelizační bod č. 27.
126
Srov. Burdová Hradečná, P., Rozumková, P.: Podnět Konzorcia nevládních organizací pracujících s migranty Výboru pro
odstranění rasové diskriminace při Radě vlády ČR pro lidská práva o zaměstnávání cizinců s vízem za účelem strpění pobytu
z důvodu podané kasační stížnosti ve věci azylu, Srov. www.opu.cz, www.uprchlici.cz. Bylo to právě Analytické
expertní centrum projektu Proč mají zůstat stranou, které tímto podnětem upozornilo na chybu, jež se stala vinou
nepozornosti předkladatele zákona, resp. zákonodárců. Díky iniciativám Analytického expertního centra se také
podařilo nesoulad odstranit a zlepšit či vlastně zrovnoprávnit strpitele ve vztahu k trhu práce ve srovnání s žadateli
o azyl.
127
Srov. ust. § 99 písm. a) zákona o zaměstnanosti, v platném znění.
Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce 59