Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

Na požadavek liberálnějších a vstřícnějších podmínek pro vstup a pobyt žadatelů o mezinárodní
ochranu na trhu práce je možné nahlížet různými způsoby. Na jedné straně lze akcentovat hledisko důstojného
pobytu této kategorie osob na území hostitelského státu, v tomto případě České republiky, na
straně druhé pak může být preferován z ekonomického hlediska legitimní postoj, který spočívá v tom, že
stát využije mnohdy dlouhotrvajícího pobytu cílové skupiny na území k tomu, aby ji s otevřenou náručí
přivítal a zařadil do společnosti daňových poplatníků. Podporu zaměstnání a případné rekvalifikace či
rozšíření kvalifikace žadatelů o mezinárodní ochranu je možné vnímat i jako formu solidarity bohatších
zemí s méně rozvinutými, při vědomí nevyhnutelnosti návratu některých neúspěšných žadatelů o mezinárodní
ochranu do zemí původu. Záleží jen na úhlu pohledu.
Domníváme se, že jak pro žadatele o udělení mezinárodní ochrany, tak i pro celou naši společnost je
výhodnější nastavit podmínky zaměstnávání této kategorie osob v zásadě liberálním způsobem, brát více
v úvahu ekonomický, ale i humanitární aspekt celé záležitosti a zakotvit v zákoně takový kompromis,
který by mohl alespoň částečně přispět k tomu, aby pobyt těchto osob na našem území byl pro ně samotné
důstojný a zároveň aby z jejich existence na území mohl profitovat i stát.
Velmi důležitou roli v případné změně postoje státu hrají a budou hrát postoje jednotlivých politických
stran. Je ale namístě uvědomit si, že každá z parlamentních stran může i podle svých ideových východisek
v době psaní této analýzy (2007, 2008) zde navržené změny implementovat i do svého programu,
opět záleží jen na úhlu pohledu. Roli zde totiž hraje nejen prvek humánní a humanitární, ale též možnost
využití pracovní síly osob, které se již nacházejí na území, a je z hlediska státu nesporně ekonomicky výhodnější
poskytnout jim soběstačnost, než jejich pobyt dotovat.
Stejně tak bude do budoucna důležitá role médií. Jejich vnímání problematiky žadatelů o mezinárodní
ochranu obecně, i postavení této skupiny na trhu práce, ovlivňuje do značné míry celou společnost. V případě
prezentování stereotypů tak bude společnost pod vlivem mylných informací a stále zatížená iracionálním
xenofobním strachem, který má v české dlouhodobě národnostně homogenní společnosti stále
své nezpochybnitelné místo. Ač se pozice médií ve vztahu k cílové skupině pomalu mění, bohužel stále
není jejich informovanost zcela uspokojivá.
Analytici trhu práce v současnosti uvádějí, že by stát mohl, resp. měl přistoupit k uvolnění regulace trhu
práce. 399 Tato analýza k tomu dodává a argumentačně obhajuje, že není důvod, proč z podobných a v dnešní
době nezbytných úvah vyloučit právě žadatele o mezinárodní ochranu. Koneckonců, přijímací směrnice
výslovně připouští, že členské státy mohou zavést nebo si zachovat příznivější ustanovení v oblasti, kterou
směrnice upravuje, jsou-li s ní slučitelné. Nic tedy nebrání tomu, aby Česká republika přijala takovou právní
úpravu, která ve vztahu k trhu práce bude k žadatelům o mezinárodní ochranu vstřícnější.
399
Srov. např. slova ekonoma Atlantik FT Petra Sklenáře či Vladimíra Pikory z NextFinance, uvedená v Lidových
novinách, v článku Nezaměstnanost rekordně klesla, op. cit., str. 7.
Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce 159