22.10.2014 Views

Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

Nelegální práce může mít mnoho podob. U cizinců se v praxi nejčastěji setkáváme s těmito formami<br />

nelegální práce:<br />

» skryté zaměstnání v rámci tzv. „švarcsystému“ 179 <strong>na</strong> základě povolení k pobytu za účelem provozování<br />

samostatné výdělečné činnosti;<br />

» zaměstnání prostřednictvím tzv. „klientského systému“;<br />

» práce bez povolení k zaměstnání a povolení k pobytu za účelem zaměstnání (neohlášená práce <strong>na</strong>př.<br />

<strong>na</strong> vízum k pobytu do 90 dnů);<br />

» práce <strong>na</strong> jiném pracovním místě, případně u jiného zaměst<strong>na</strong>vatele, než stanoví povolení k zaměstnání;<br />

180<br />

» podnikání v jiné oblasti, než umožňuje živnostenské oprávnění;<br />

» práce v rámci obchodní společnosti, kde jsou společníci de facto zaměst<strong>na</strong>nci. 181<br />

Zákon o zaměst<strong>na</strong>nosti 182 za nelegální považuje takovou práci, kterou fyzická osoba nevykonává pro<br />

právnickou nebo fyzickou osobu <strong>na</strong> základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy. Pokud jde<br />

o cizince, jedná se o takovou práci, kterou nevykonává pro právnickou nebo fyzickou osobu <strong>na</strong> základě<br />

pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy nebo ji vykonává v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání<br />

nebo bez tohoto povolení, je-li podle záko<strong>na</strong> povolení k zaměstnání vyžadováno.<br />

Postihování nelegálního zaměstnávání<br />

Vedle výkonu nelegální práce, kdy je postihován přímo zaměst<strong>na</strong>nec, je rovněž postihováno i nelegální<br />

zaměstnávání ze strany zaměst<strong>na</strong>vatele. Mezi dalšími přestupky, resp. správními delikty <strong>na</strong>lezneme<br />

179<br />

Nový zákoník práce (zák. č. 262/2006 Sb.) zrušil ust. § 13 záko<strong>na</strong> o zaměst<strong>na</strong>nosti, ze kterého se dovozoval zákaz<br />

tzv. švarcsystému. Zákoník práce pojem švarcsystému nezná, nicméně upravuje výkon závislé činnosti, s jejíž pomocí<br />

plní zaměst<strong>na</strong>vatel svůj předmět podnikání, a to zavedením pojmu závislá práce, která může být vykonává<strong>na</strong><br />

výhradně v pracovněprávním vztahu podle tohoto záko<strong>na</strong>, pokud není uprave<strong>na</strong> zvláštními předpisy. Více k nové<br />

úpravě srov. <strong>na</strong>př. článek „Pojem švarcsystém a závislá práce“ dostupný <strong>na</strong>: http://kariera.ihned.cz/c4-10022830-<br />

21248760-q00000_detail-ma<strong>na</strong>zerske-smlouvy-zavisla-prace-a-svarcsystem (otevřeno dne 28. 6. 2007). Ke staré<br />

právní úpravě a výkladu pojmu „švarcsystém“ srov. též „Výklad ust. § 13 záko<strong>na</strong> č. 435/2004 Sb., o zaměst<strong>na</strong>nosti“, dostupný<br />

<strong>na</strong> http://business.center.cz/business/pravo/pracovni/svarc_system_vyklad.aspx (otevřeno dne 28. 6. 2007).<br />

180<br />

V praxi dochází k účelovému získávání povolení k zaměstnání u úřadů práce, kde situace <strong>na</strong> regionálním <strong>trhu</strong><br />

práce umožňuje povolení získat. Zaměst<strong>na</strong>vatelé pak cizince vysílají k výkonu práce do regionů, kde by toto povolení<br />

s ohledem <strong>na</strong> situaci <strong>na</strong> <strong>trhu</strong> práce nezískali.<br />

181<br />

Prostřednictvím účasti v těchto právnických osobách jsou migranti <strong>na</strong> území ČR legalizováni a uváděni do nelegálního<br />

pracovněprávního vztahu coby společníci těchto komerčních právnických osob, kteří pro tyto právnické<br />

osoby ko<strong>na</strong>jí práci <strong>na</strong> základě živnostenského oprávnění. Dle záko<strong>na</strong> o zaměst<strong>na</strong>nosti se tedy plnění běžných<br />

úkolů společnosti, vyplývajících z jejího předmětu podnikání, které mají být zajišťovány společníkem, považuje<br />

za zaměstnání a musí být upraveno v odpovídajícím pracovněprávním vztahu dle zákoníku práce (pracovní<br />

smlouvou, dohodou o pracovní činnosti či dohodou o provedení práce). Z tohoto důvodu, má-li cizinec jako společník<br />

výše uvedených právnických osob plnit běžné úkoly společnosti, musí být držitelem pracovního povolení,<br />

o které musí žádat <strong>na</strong> místně příslušném úřadu práce. Zákon tedy nepřipouští, aby společník komerční<br />

právnické osoby plnil běžné úkoly společnosti, vyplývající z předmětu podnikání společnosti, z titulu<br />

vlastnictví živnostenského oprávnění jako tzv. podnikatel. Tato praxe je zákonem posuzová<strong>na</strong> za tzv. zastřený<br />

pracovněprávní vztah, a jako taková je nelegální.<br />

76 Žadatelé o mezinárodní <strong>ochranu</strong> <strong>na</strong> <strong>trhu</strong> práce

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!