Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

Dá se předjímat, že většina žadatelů o mezinárodní ochranu začíná hledat práci co nejdříve po příchodu
do České republiky, 149 respektive po podání žádosti o mezinárodní ochranu, a to i přesto, že do
jednoho roku od podání této žádosti nemohou v České republice pracovat legálně. Pokud však jednou
vstoupí na nelegální pracovní trh, zpravidla již v jeho rámci zůstávají. Přísné nastavení podmínek
pro zaměstnávání žadatelů o mezinárodní ochranu tak má zcela v rozporu s účelem ochránit pracovní trh
značné negativní dopady. Především podporuje rozmach existence nelegálního zaměstnávání se všemi
nepříznivými konsekvencemi. 150
Je samozřejmě nezbytné zmínit, že úplné otevření trhu práce pro tuto skupiny obyvatel bez žádných
omezujících faktorů, tedy z objektivního pohledu příliš liberální nastavení podmínek zaměstnávání žadatelů
v průběhu řízení o mezinárodní ochraně, by mohlo, za určitých okolností, přinášet riziko zvýšení počtu
žádostí o mezinárodní ochranu a zneužívání tohoto institutu. Koneckonců, i Směrnice Rady 2003/9/ES, stanovující
minimální požadavky pro přijímání žadatelů o azyl, určuje, že musí být stanovena určitá lhůta, po kterou
stát zamezí žadateli o azyl přístup na trh práce. Maximální možnou dobu trvání této lhůty pak stanoví na
jeden rok, když tuto otázku ve svém článku 11 specifikuje takto: „Pokud nebylo rozhodnutí (pozn. ve věci azylu)
přijato na úrovni první instance do jednoho roku od předložení žádosti o azyl a z tohoto prodlení nelze vinit žadatele,
členské státy rozhodnou o podmínkách, za nichž bude žadateli udělen přístup na trh práce.“ Stávající česká legislativa
není se směrnicí v rozporu, avšak využívá stanovenou maximální přípustnou délku omezení a nejnižší povolené
standardy v této oblasti. 151 Citovaná směrnice však také výslovně připouští, že členské státy mohou
zavést nebo si zachovat příznivější ustanovení v oblasti, kterou směrnice upravuje, jsou-li s ní slučitelné. 152
Požadavkům směrnice a tedy souladu české právní úpravy v této oblasti by tak vyhověla i jakákoliv lhůta, ať
už určená v řádu měsíců, týdnů či dnů. 153
Tyto úvahy o takřka okamžitém umožnění vstupu na legální trh práce však jsou čistě teoretické a ve
skutečnosti se s nimi, alespoň v českém prostředí, nesetkáme. Krom toho, zde je nutné souhlasit se státem,
149
Srov. Zkušenosti žadatelů o azyl a strpitelů se zaměstnáváním v ČR, op. cit., tabulky č. 2 a 3, graf č. 27 a 31.
150
Tamtéž. Jak vyplynulo z tohoto sociologického průzkumu, s nelegální prací má zkušenost přes 80 % z těch, kteří
v Česku někdy pracovali, přičemž při hledání práce hrají nejdůležitější úlohu přátelé a známí a dále klienti a zprostředkovatelé.
Dochází tak k nežádoucímu rozmáhání tzv. klientského systému. Nelegální práce, tedy sféra tzv. šedé
ekonomiky, také pravděpodobně přináší značné ztráty ekonomického charakteru. Stát se připravuje o pracovní
potenciál žadatelů často i vysoce kvalifikovaný a v neposlední řadě o příjmy na daních a dalších odvodech. Jak
dále vyplynulo ze sociologického průzkumu, přestože měla většina respondentů středoškolské či vysokoškolské
vzdělání, koncentrují se nejvíce do sféry manuálních prací. Také vyšlo najevo, že zejména ve sféře nelegální práce
se žadatelé/trpitelé setkávají na pracovišti s diskriminací, hlavně s nedodržením platových podmínek a pracovní
doby. Podle zkušeností pracovníků nevládních organizací diskriminace žadatelů v pracovněprávních vztazích
často hraničí s kriminálními jevy jako vydíráním, nucenou prací či obchodováním s lidmi.
151
Srov. výše citované ust. § 2e, § 97 písm. f) či § 99 písm. a) zákona č. 1/1991 Sb., zákona o zaměstnanosti, v platném
znění.
152
Srov. čl. 4 Směrnice Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů
o azyl: Příznivější úprava – Členské státy mohou zavést nebo zachovat příznivější úpravu podmínek přijetí
žadatelů o azyl a jiných blízkých příbuzných žadatele, kteří se nacházejí ve stejném členském státě, pokud jsou na
něm závislí nebo z humanitárních důvodů, za předpokladu, že je daná úprava slučitelná s touto směrnicí.
153
Srov. Jílek, D.: Právo na azyl: Přístup žadatelů o azyl k pracovnímu trhu? In: Společný evropský azylový systém
doplňková ochrana. Masarykova univerzita, Brno, 2007, str. 167.
Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce 69