22.10.2014 Views

Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

Mezi dalšími ovlivňujícími faktory nelze nezmínit i vliv politiků. Ti tvoří koncepci přístupu k migrantům<br />

i k žadatelům o mezinárodní <strong>ochranu</strong>. Své pozice stavějí <strong>na</strong> stranických programech, které se také<br />

promítají do programových prohlášení vlády. Na české politické scéně lze u politických stran <strong>na</strong>jít přístupy<br />

zcela restriktivní i <strong>na</strong>opak otevřené.<br />

Mezi další faktory, které zcela jistě ovlivňují žadatele při jejich vstupu <strong>na</strong> trh práce, patří i jejich osobní<br />

přístup k možnostem, které se jim <strong>na</strong>bízejí. Existuje určitá skupi<strong>na</strong> osob, která z těch či oněch důvodů systém<br />

pouze využívá a zaměstnání nehledá a hledat nechce. Může tomu tak být <strong>na</strong>př. proto, že jedinec chce<br />

jen získat možnost bezplatného pobytu a stravy, anebo proto, že má obavu, že se mu vstup <strong>na</strong> trh práce<br />

nepodaří. Těmto kategoriím se a<strong>na</strong>lýza dále nevěnuje, její zaměření je zúženo <strong>na</strong> žadatele, kteří pracovat<br />

chtějí. Je také nutno zmínit, že některé z osob, které byly vystaveny pronásledování, trpí psychickými poruchami<br />

či těžkými onemocněními a nejsou schopny <strong>na</strong> trh práce z tohoto důvodu vstoupit (následky<br />

mučení atd.). Více informací k neformálním podmínkám je uvedeno v části 3.<br />

1.4.5. Genderové aspekty vstupu osob cílové skupiny <strong>na</strong> trh práce<br />

Specifické rozdíly pro vstup cílové skupiny <strong>na</strong> trh práce není možné vysledovat. Toto potvrdil i sociologický<br />

průzkum vytvořený v počátcích tvorby této a<strong>na</strong>lýzy. 53 Žadatelky ženy mohou být vystaveny genderově<br />

specifickým nebezpečím, <strong>na</strong>př. obchodu s lidmi, 54 či jsou jim <strong>na</strong>bízeny jiné druhy práce než mužům<br />

žadatelům, ale nejedná se o specifikum cílové skupiny a<strong>na</strong>lýzy.<br />

Z hlediska právního postavení v zaměstnání obecně jsou ženy a muži postaveni <strong>na</strong> stejnou úroveň,<br />

je zakázá<strong>na</strong> jakákoli diskrimi<strong>na</strong>ce <strong>na</strong> základě pohlaví. Gender však hraje roli v postavení osob <strong>na</strong> <strong>trhu</strong><br />

práce, známé jsou vnější faktory jako nerovné platové podmínky mužů a žen, nedostatečné zastoupení<br />

žen v řídících funkcích či politice atd. Rozdílná jsou očekávání, která jsou vztahová<strong>na</strong> k ženám či mužům<br />

v zaměstnání. V úvahu je třeba brát i vnitřní faktory, jako je dělba práce v rodině, přístup ke zdrojům či<br />

partnerské vztahy uvnitř rodiny.<br />

Jako specifickou lze vydělit inter alia skupinu cizinek a cizinců, k nimž je třeba přiřadit i cílovou skupinu.<br />

Specifické aspekty, které v rámci skupiny cizinců působí <strong>na</strong> minoritní skupinu žadatelek o mezinárodní<br />

<strong>ochranu</strong>, nejsou podle dostupných informací dány jejich genderovými specifiky, ale jejich postavením<br />

žadatelek (kratší lhůty pobytu <strong>na</strong> příslušné vízum atd.). Stereotypy vztahující se k postavení žen-cizinek<br />

<strong>na</strong> <strong>trhu</strong> práce lze vztáhnout i <strong>na</strong> ženy-žadatelky o mezinárodní <strong>ochranu</strong>. O problémech vztahujících<br />

se k populaci cizinců hovoříme <strong>na</strong> dalších místech této a<strong>na</strong>lýzy. Genderovým rozdílům se věnuje <strong>na</strong>př.<br />

výzkum Vliv kvalifikace <strong>na</strong> uplatnění a mobilitu <strong>na</strong> českém <strong>trhu</strong> práce u migrantů ze třetích zemí. 55 Tento výzkum<br />

53<br />

Srov. Přílohu č. 1 této a<strong>na</strong>lýzy, graf č. 21, kde jen 2 % respondentů a respondentek identifikovala příslušnost k pohlaví<br />

jako osobní překážku pro hledání práce.<br />

54<br />

Srov. Uherek, Z., Skřivánková, K., Weinerová, R.: Žadatelky o azyl a obchod s lidmi (výzkumná zpráva pro Úřad<br />

vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, oddělení pro Českou republiku), Praha, Etnologický ústav AV ČR, 2001,<br />

dostupné <strong>na</strong> http://www.unhcr.cz/dokumenty/vyzkum_02.pdf (otevřeno dne 14. 1. 2008).<br />

55<br />

Grygar, J., Čaněk, M., Černík, J.: Vliv kvalifikace <strong>na</strong> uplatnění a mobilitu <strong>na</strong> českém <strong>trhu</strong> práce u migrantů ze třetích<br />

zemí (závěrečná zpráva z výzkumu), Praha, 2006, dostupné <strong>na</strong><br />

http://aa.ecn.cz/img_upload/9e9f2072be82f3d69e3265f41fe9f28e/Zaverec<strong>na</strong>_zprava_2.pdf (otevřeno dne 15. 1. 2008).<br />

Žadatelé o mezinárodní <strong>ochranu</strong> <strong>na</strong> <strong>trhu</strong> práce 23

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!