Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

Všeobecná deklarace lidských práv, čl. 23
1) Každý má právo na práci, na svobodnou volbu zaměstnání, na
spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti
nezaměstnanosti.
2) Každý, bez jakéhokoli rozlišování, má nárok na stejný plat
za stejnou práci.
3) Každý, kdo pracuje, má nárok na spravedlivou a uspokojivou
odměnu, která by zajišťovala jemu samému a jeho rodině živobytí
odpovídající lidské důstojnosti a která by byla doplněna, kdyby toho
bylo třeba, jinými prostředky sociální ochrany…
část 3. – Trh práce v ČR a žadatelé o mezinárodní ochranu
3.1. Vývoj právní úpravy zaměstnávání žadatelů o azyl,
resp. o mezinárodní ochranu a strpitelů
Období do roku 2002
Co se týče situace v České republice, zákonná pravidla pro zaměstnávání žadatelů o azyl, nynějších žadatelů
o mezinárodní ochranu a tzv. strpitelů, tj. osob, které ve věci azylu podaly kasační stížnost k Nejvyššímu
správnímu soudu, se v průběhu minulých let výrazně měnila. Do roku 1999 právní předpisy České republiky
zaměstnávání žadatelů o azyl nijak neřešily. Zákonem č. 167/1999 Sb., účinným od 1. října 1999,
tj. zákonem, kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, však bylo zcela nečekaně stanoveno,
že ti, kteří požádali o přiznání postavení uprchlíka, tedy žadatelé o azyl ve smyslu pozdější terminologie,
mohou pracovat na našem území bez jakýchkoliv administrativních překážek. 111 V důvodové
zprávě k této novele je pak přímo uvedeno, že vymezení podmínek, za kterých se povolení k zaměstnání
v ČR nevyžaduje, neodpovídalo zvyšující se míře a četnosti pohybu pracovních sil ze zahraničí a také že
administrativní náročnost spojená se zajištěním povolení k zaměstnání u některých cizinců není účelná
a efektivní, zejména v případech specifických druhů činností, které jsou na území ČR vykonávány jen po
velmi krátké časové období a svým charakterem nemohou ohrozit náš pracovní trh. 112 Ve vztahu k trhu
práce bylo tedy jejich postavení vyrovnáno s těmi, kterým již byl status uprchlíka přiznán, resp. azyl udělen
a zároveň jim byly poskytnuty vstřícnější a výhodnější podmínky než jakékoliv jiné kategorii cizinců
v režimu cizineckého zákona. 113 V následujících měsících dosáhl počet žadatelů o azyl svého dosavadního
111
Srov. ust. § 2d zákona č. 1/1991 Sb., ve znění zákona č. 167/1999 Sb.: Povolení k zaměstnání se nevyžaduje k zaměstnání
cizince, a) kterému bylo přiznáno postavení uprchlíka, nebo který o přiznání tohoto postavení požádal.
112
Srov. http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=3&ct=93&ct1=0 (otevřeno dne 13. 1. 2008).
113
Srov. Burdová Hradečná, P.: Žadatelé o mezinárodní ochranu a nelegální práce, příspěvek na konferenci Nelegální
pracovní aktivity migrantů v Česku a střední Evropě, citováno v Jílek, D.: Právo na azyl: Přístup žadatelů o azyl k pracovnímu
trhu? In Společný evropský azylový systém: doplňková ochrana. Masarykova univerzita, Brno, 2007.
Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce 51