Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

Podle zprávy OECD 363 je integrace imigrantů v prostředí pracovního trhu ztížena např. skutečností, že
dvě třetiny míst jsou obsazovány neformálními způsoby. 364 Svou roli také hraje diskriminace i nedůvěra
samotných zaměstnavatelů vůči pracovníkům cizincům, ačkoli uznávání kvalifikace imigrantů jako ekvivalentu
té švédské bylo velkým krokem vpřed. Co zaměstnavatelé nejvíce oceňují, je již nějaká předchozí
zkušenost s prací ve Švédsku. Ve Švédsku je pak od osmdesátých let znatelný rozvoj nejrůznějších asistenčních
programů zahrnujících také vzdělávací kurzy či aktivity podporující profesní vývoj uchazečů
o práci z řad imigrantů.
4.10. Švýcarsko
Právní úprava
Poskytování ochrany ve formě azylu má ve Švýcarsku dlouholetou tradici a sahá až do hluboké historie
existence státu. Do 1. 1. 1981, kdy vstoupil v účinnost zákon o azylu z 5. 10. 1979, bylo švýcarské azylové
právo upraveno pouze normami mezinárodního práva. Azylový zákon z roku 1979 byl několikrát novelizován
(v roce 1983, 1986 a 1990). Nový, zcela revidovaný zákon o azylu byl přijat 26. 6. 1998 a nabyl
účinnosti k 1. 10. 1999. Také ten byl několikrát novelizován. V prosinci 2005 byla schválena další velká revize,
která přinesla do švýcarského azylového systému řadu zpřísňujících opatření. Vzhledem k rozsáhlé
diskuzi, vyvolané řadou kontroverzních ustanovení, se o připravovaném zákonu konalo dne 24. 9. 2006
celostátní referendum. Na základě hlasování v referendu byl zákon odsouhlasen. Zákon nabyl účinnosti
1. 1. 2007, některá ustanovení až 1. 1. 2008. Švýcarský azylový zákon upravuje průběh azylového řízení
a právní postavení uprchlíků a osob, jimž je poskytována dočasná ochrana, stejně tak otázky navracení.
K zákonu jsou vydávána nařízení a směrnice, které řeší detailní otázky spojené s azylovým řízením.
Status žadatele o azyl
Švýcarský azylový zákon přejímá definici uprchlíka a principy obsažené v Úmluvě o právním postavení
uprchlíků z roku 1951. 365 Za žadatele o azyl je považován cizinec, který požádal švýcarský stát o ochranu
prostřednictvím žádosti o azyl. Žádost o azyl není vázána na splnění formálních náležitostí, může být podána
písemně či ústně, a to prostřednictvím zastupitelského úřadu v zahraničí, na hraničním přechodu
nebo v rámci hraniční kontroly na švýcarském letišti. Pokud je žadatelem cizinec, který již legálně pobývá
na území Švýcarska, může žádost o azyl podat na cizinecké policii příslušné podle kantonu jeho pobytu.
Žadatel o azyl má právo legálně pobývat na území Švýcarska, a to do doby, než bude rozhodnuto o jeho
žádosti v rámci azylového řízení. Žadateli o azyl je vystaven doklad – tzv. průkaz N, který je platný po dobu
trvání azylového řízení. Důvody udělení azylu vycházejí z Ženevské konvence. Podle článku 3 azylového
zákona je uprchlíkem uznána osoba, která je ve svém domovském státě nebo státě svého posledního po-
363
Srov.. The Labour Market Integration of Immigrants in Sweden (OECD Social, Employment and Migration Working
Pápera No 48), http://www.oecd.org/dataoecd/28/8/38164205.pdf (otevřeno dne 13. 2. 2007).
364
Srov. Zpráva OECD:
http://www.oecd.org/LongAbstract/0,3425,en_2649_37415_38164206_119684_1_1_37415,00.html
(otevřeno dne 13. 2. 2007).
365
Dále jen Ženevská konvence.
Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce 137