Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

Při hodnocení dopadů a dostatečnosti kontrolní činnosti lze také odkázat na Sdělení Evropské komise
o práci načerno, 226 které předložil Komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovnost příležitostí Vladimír
Špidla, a to zejména na doporučení, aby došlo ke zjednodušení výměny osvědčených postupů, k zajištění
systematičtějšího hodnocení politiky a lepšího měření nehlášené práce. Evropská komise v tomto dokumentu
navrhuje i vytvoření evropské platformy pro spolupráci mezi inspektoráty práce a ostatními orgány
posuzujícími právo. Toto sdělení poukazuje i na jiné než represivní nástroje potírání práce načerno,
a to jak migrantů v různém právním postavení (od legálního po nelegální), tak občanů EU. 227
3.3.5. Povolení k zaměstnání, zařazení do evidence úřadu práce
Povolení k zaměstnání
Dalším problematickým momentem, který souvisí s činností úřadů práce, je skutečnost, že žadatelé o mezinárodní
ochranu, pokud chtějí pracovat legálně, potřebují k výkonu zaměstnání povolení. Ačkoliv je
zákon mírně zvýhodňuje oproti ostatním kategoriím cizinců v tom smyslu, že nevyžaduje po úřadech
práce, aby před vydáním povolení k zaměstnání konkrétnímu žadateli o mezinárodní ochranu byla zkoumána
situace na trhu práce, 228 existence nutného povolení k zaměstnání se i tak stává dalším omezujícím
faktorem, který se v konečném součtu může podepsat na tom, že cizinec upřednostní jednoduše dostupný
trh práce nelegální před obtížněji dostupným legálním trhem práce.
Povolení k zaměstnání má totiž pro žadatele o mezinárodní ochranu další úskalí, která souvisejí zejména
s nastavenými parametry pro udělení víza.
Zákon o azylu stanoví, že vízum za účelem řízení o udělení mezinárodní ochrany opravňuje cizince
k pobytu na dobu maximálně 90 dnů, kterou je možné na žádost cizince prodloužit až o stejně dlouhou
dobu. 229 V praxi je pak této kategorii cizinců udělováno vízum zpravidla na 60 dnů 230 a po jejich uplynutí
nedochází k jeho prodloužení, ale k udělení víza nového.
Zároveň platí, že platnost povolení k zaměstnání mj. výslovně zaniká uplynutím doby, na kterou byl
cizinci povolen pobyt. 231 Žadatel o mezinárodní ochranu by tak musel každé tři, či dokonce dva měsíce
žádat o vydání nového povolení k zaměstnání, což je zcela nepraktické nejen pro něj samotného, ale i pro
jeho zaměstnavatele, nehledě na okolnost, že žádost o vydání povolení k zaměstnání je zpoplatněna, tudíž
při každé nové žádosti je zapotřebí uhradit požadovaný správní poplatek.
V této souvislosti se však ukazuje, že některé úřady práce vydávají jednotlivým žadatelům o mezinárodní
ochranu povolení k zaměstnání na dobu delší než dva měsíce, tj. na delší časový úsek, než je účin-
226
Sdělení Evropské komise o práci načerno (Communication on Undeclared Work) ze dne 24. 10. 2007.
227
Srov. Jařab J.: Migrační politika EU a Evropský sociální fond, op. cit., str. 1.
228
Srov. ust. § 92 a § 97 písm. f) zákona o zaměstnanosti, v platném znění.
229
Srov. ust. § 72 zákona o azylu, v platném znění.
230
Jak vyplývá ze zkušeností Organizace pro pomoc uprchlíkům, správní orgán uděluje i víza kratší, s délkou platnosti
na 30 dnů. Zákon v této souvislosti stanoví pouze maximální, nikoliv však minimální délku trvání víza za
účelem řízení o udělení mezinárodní ochrany (srov. předchozí poznámka).
231
Srov. ust. § 100 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti, v platném znění.
84 Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce