Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

datelů o azyl jsou zaměstnány v pohostinské činnosti – na pozicích, na kterých nejsou žádní jiní zaměstnanci
k dispozici. 375 Pracovní povolení může být žadateli o azyl vydáno pouze v případě, že pracovní místo
zůstane neobsazeno 30 dní občanem Švýcarska nebo cizincem s již vydaným pracovním povolením (typu
B nebo C). 376 Podle informací Spolkového úřadu pro migraci nachází zaměstnání během prvního roku řízení
jen jedno procento žadatelů o azyl. Existují však také kantony, které v praxi vůbec pracovní povolení
žadatelům o azyl nevydávají. Ve většině kantonů však existuje dobrá nabídka vzdělávacích a profesních
projektů. Tyto projekty rozšiřují žadatelům o azyl sociální a profesní možnosti a působí proti negativním
následkům ztráty výdělkových a pracovních možností.
Žadatelé o azyl, kteří pracují, jsou povinni, stejně jako ostatní výdělečně činné osoby, platit daně a příspěvky
na sociální a zdravotní pojištění. Kromě toho musí po dobu nejdéle 10 let platit maximálně 10
procent ze mzdy na pokrytí nákladů azylového řízení, poskytnuté sociální pomoci a případného vyhoštění,
a to na zvláštní zablokovaný účet státu (spolku). Tato platba je poukazována přímo zaměstnavatelem
a způsob platby je upraven před vydáním samotného pracovního povolení žadateli o azyl. Plat žadatelů
o azyl zpravidla nepostačuje na pokrytí jejich životních nákladů, zvláště mají-li s sebou rodinné příslušníky,
a proto je jim vyplácena sociální pomoc.
Zaměstnávání – situace cizinců na trhu práce
Cizincům (občanům třetích států) je vstup na švýcarský trh práce povolen jen v omezeném množství,
přičemž je kladen důraz na jejich kvalifikaci. Kritéria pro získání víza a povolení k zaměstnání obsahuje
Spolkový cizinecký zákon a také Nařízení o vstupu, pobytu a zaměstnání. Podle Výnosu Federální rady je
cizincům ze třetích zemí udělováno povolení k zaměstnání zejména v případě nedostatku pracovních sil
v určitých oborech nebo pokud se jedná o vysoce kvalifikované pracovníky. Při obsazování volných pracovních
míst mají přednost švýcarští občané, cizinci s uděleným dlouhodobým pobytem nebo povolením
k pobytu, které umožňuje výkon zaměstnání, stejně tak jsou preferováni i cizinci, kteří jsou občany zemí,
se kterými má Švýcarsko uzavřenu dohodu o volném pohybu osob (EU). Zaměstnavatel musí prokázat, že
pracovní místo nemůže obsadit osobou s prioritním vstupem na trh práce.
K 1. 1. 2008 nabyl účinnosti Spolkový zákon o opatřeních v boji proti práci načerno, který výrazně posílil
roli kantonálních kontrolních orgánů a rozšířil možnosti ukládat sankce za výkon práce načerno. 377
375
Srov. http://www.osar.ch (otevřeno dne 18. 2. 2008).
376
K přednosti domácích pracovníků srov. čl. 7 Nařízení o omezení počtu cizinců z 6. 10. 1986.
140 Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce