Žadatelé o mezinárodnà ochranu na trhu práce
Žadatelé o mezinárodnà ochranu na trhu práce
Žadatelé o mezinárodnà ochranu na trhu práce
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Respondenti, kteří v otázce 10 odpověděli, že hledají práci, pokračovali v dotazníku otázkou, která zjišťovala<br />
subjektivně pociťované důvody, proč nemohou <strong>na</strong>lézt zaměstnání. Respondenti hodnotili opět <strong>na</strong><br />
čtyřbodové škále 17 možných důvodů a bariér, které jim brání v <strong>na</strong>lezení zaměstnání. Jednotlivé varianty<br />
pokrývaly vnitřní i vnější bariéry. Zajímalo nás, do jaké míry pociťují jako překážky <strong>na</strong>lezení práce vlastní<br />
schopnosti a dovednosti (<strong>na</strong>př. nedostatečnou kvalifikaci, nez<strong>na</strong>lost češtiny) a do jaké si myslí, že důvody, proč<br />
nemohou <strong>na</strong>jít zaměstnání, jsou <strong>na</strong> nich spíše nezávislé, tedy jsou zapříčiněny postavením žadatelů o azyl<br />
a cizinců obecně <strong>na</strong> <strong>trhu</strong> práce a přístup zaměst<strong>na</strong>vatelů k nim (<strong>na</strong>př. zaměst<strong>na</strong>vatelé nez<strong>na</strong>jí podmínky zaměstnávání<br />
žadatelů o azyl, Češi neradi zaměstnávají cizince) a dále také obecnými problémy <strong>na</strong> českém <strong>trhu</strong><br />
práce (<strong>na</strong>př. není dostatek pracovních míst).<br />
Otázky 13 až 15 byly určeny všem respondentům a zjišťovaly míru informovanosti žadatelů o azyl<br />
o právních podmínkách jejich zaměstnávání. Otázka 13 zjišťovala subjektivní vnímání vlastní informovanosti<br />
o podmínkách zaměstnávání žadatelů o azyl. Otázky 14 a 15 zjišťovaly objektivní míru informovanosti<br />
žadatelů o azyl o nejdůležitějších podmínkách jejich legálního zaměstnávání v České republice.<br />
Respondent/ka doplňoval/a odpověď <strong>na</strong> otázku, za jak dlouho od podání žádosti o azyl může v České republice<br />
legálně pracovat a zda potřebuje k legální práci písemnou smlouvu.<br />
Otázky 16–21 se zaměřovaly <strong>na</strong> získání informací o zkušenostech žadatelů o azyl s hledáním práce a legálním<br />
i nelegálním zaměstnáním. Zajímalo nás, za jako dlouho po podání žádosti o azyl začí<strong>na</strong>jí žadatelé<br />
o azyl hledat práci (otázka 16) a za jak dlouho se jim podaří práci <strong>na</strong>lézt (otázka 17). Otázka 18 zjišťovala,<br />
zda respondenti pracovali dosud v České republice pouze legálně, pouze nelegálně, či zda mají zkušenosti<br />
jak s legálním, tak s nelegálním zaměstnáním. V otázce 20 byl/a respondent/ka vyzván/a, aby uvedl/a, kolik<br />
zaměstnání dosud v České republice vystřídal/a.<br />
Otázky 19 a 21 se zaměřily <strong>na</strong> zkušenosti těch žadatelů o azyl, kteří již v České republice pracovali,<br />
s diskrimi<strong>na</strong>cí ze strany zaměst<strong>na</strong>vatele. Otázka 21 zjišťovala, zda se žadatelé o azyl setkali <strong>na</strong> pracovišti<br />
s diskrimi<strong>na</strong>cí. Pokud odpověděli ano, byli vyzváni, aby popsali, o jaký druh diskrimi<strong>na</strong>ce se jed<strong>na</strong>lo.<br />
Vzhledem k tomu, že jsme předpokládali, že ne všichni respondenti rozumí termínu diskrimi<strong>na</strong>ce a také<br />
nemusí vědět, které jednání ze strany zaměst<strong>na</strong>vatele je v českém právním řádu zakotveno jako diskrimi<strong>na</strong>ční,<br />
bylo v otázce 19 zjišťováno také konkrétní možné diskriminující jednání ze strany zaměst<strong>na</strong>vatele:<br />
zaměst<strong>na</strong>vatel mi za práci vůbec nezaplatil – zaměst<strong>na</strong>vatel mi za práci zaplatil méně, než bylo domluveno – musel/a<br />
jsem vykonávat jinou práci, než bylo domluveno – musel/a jsem pracovat delší/kratší dobu, než bylo domluveno<br />
– práce ohrožovala moje zdraví – musel/a jsem vykonávat nedůstojnou práci (pokud respondent/ka vybral/a tuto<br />
variantu, byl/a požádán/a, aby uvedl/a, o jaký druh nedůstojné práce se jed<strong>na</strong>lo).<br />
Otázky 22 až 25 byly opět určeny všem respondentům. Otázka 22 byla a<strong>na</strong>logická otázce 12, která<br />
zjišťovala respondentovy bariéry k <strong>na</strong>lezení zaměstnání. Tentokrát však respondenti hodnotili důležitost<br />
jednotlivých třinácti bariér <strong>na</strong> čtyřbodové škále nikoli pro sebe, ale pro žadatele o azyl v České republice<br />
obecně. Důležité bylo, že <strong>na</strong> tuto otázku odpovídali i respondenti, kteří z nějakých důvodů práci v České<br />
republice v současné době nehledají, ale o nichž se domníváme, že mají určité povědomí o překážkách<br />
žadatelů o azyl v České republice v přístupu <strong>na</strong> pracovní trh. Zároveň nás zajímalo, zda se subjektivně pociťované<br />
překážky <strong>na</strong>lezení zaměstnání liší od překážek v přístupu <strong>na</strong> pracovní trh, které vnímají respondenti<br />
jako společné cizincům v právním postavení žadatelů o azyl.<br />
Otázka 23 měla zjistit, jaké zdroje nejvíce využívají žadatelé o azyl při hledání práce. Měla za prvé prověřit<br />
míru fungování jednotlivých subjektů, které se mají (úřady práce) nebo mohou (nevládní organizace)<br />
182 Zkušenosti žadatelů o azyl a strpitelů se zaměstnáváním v ČR
Change language