Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce

Vliv médií
Faktorem, který by pro svou důležitost zejména v moderní společnosti neměl být opomíjen, a který tudíž
svým způsobem ovlivňuje postavení žadatelů o mezinárodní ochranu na trhu práce, jsou média, jejich
účinky a jejich role. Jejich prezentování cílové skupiny ovlivňuje společnost, jejíž percepce působí (byť
často ze strany politiků nepřiznaně) na postoje politiků, tedy těch, kdo určují směřování státu.
O vlivu médií obecně hovoří Jirák: 273 Média jednomu každému z nás dnes a denně nabízejí sdělení, o nichž
víme, že je nabízejí i velmi početné skupině našich spolučtenářů, spoluposluchačů či spoludiváků. Tato nijak
zvlášť objevná a zdánlivě samozřejmá skutečnost ovšem znamená, že se den za dnem dovídáme něco o tom, co se
dovídají i ostatní lidé. Z toho můžeme docela dobře usoudit, co je pro ně – a tedy i pro nás – přijatelné, stravitelné, neřkuli
dokonce žádoucí. Média nám svými obsahy nabízejí informace o tom, co je v naší společnosti běžné. Toto je
zásadní sdělení, kterého se všem adresátům médií dostává. Média mohou ve společnosti potvrzovat stávající
a uznávané společenské hodnoty, anebo mohou za jistých okolností působit destruktivně proti nim, anebo je pomáhají
přetvářet či prosazovat a tvořit zcela nové. Velmi také závisí na tom, jaké chování médiím přisuzuje příslušná
společenská kultura, protože toto hodnocení vnímají média jako podnět k zaměření svého působení. 274 Média také
mohou vedle role informativní posilovat existující stereotypy 275 – přinášet nové a pozitivní zprávy neznamená
vyšší sledovanost. Jak uvádí Jirák, jsou také zdrojem utváření předsudků a odsudků a hlavně reprezentují
mocenské vztahy, napětí a konflikty, které jsou za nimi skryty (v českém prostředí např. o „nepřizpůsobivých“ Romech,
„neotesaných“ Rusech, „přihlouplých“ blondýnách, „nudných“ účetních, „omezených“ učitelkách apod.).
Pro českou společnost je téma, kterému se věnuje tato analýza, téma azylu a uprchlictví, relativně
nové. Do homogenní společnosti přelomu 80. a 90. let přišli cizinci a uprchlíci, kteří byli do té doby ve
společnosti poměrně neznámým jevem. Společnost reagovala zčásti strachem z neznámého – objevovaly
se obavy z ohrožení pracovního trhu či z kriminality. Cílová skupina byla dlouhodobě prezentována v médiích
konzistentně s vnímáním ze strany společnosti, obraz v médiích pak zpětně působil na mínění těch,
kteří je sledovali. Vzhledem k malé znalosti tématu ve společnosti byla a nadále jsou média jedním z mála
zdrojů informací, což má v případě poskytování mylných informací za následek zacyklení v obraze, který
nemusí nutně odpovídat skutečnosti. Křížková k tomu uvádí: V českých podmínkách je azylová problematika
stále poměrně novým jevem a lidé k uprchlíkům velmi často zaujímají prvotně obranný až negativní postoj. Je proto
důležité sledovat, jakým způsobem se mění mediální obraz uprchlíka, a dynamiku těchto změn, jež mohou v delším
časovém horizontu naznačit přístup české veřejnosti k otázkám azylu a šířeji i integrace cizinců (pokud vycházíme
z předpokladu, že média mají klíčovou schopnost veřejné mínění dlouhodobě formovat). 276 Média zároveň nemají
o tematice dostatečné informace, ba mnohdy dochází i k jejímu zkreslování. I k tomuto se vyjadřuje Křížková:
Novináři velmi často zaměňují pojmy uprchlík, přistěhovalec, migrant, běženec, utečenec a nerozlišují příliš
mezi žadateli o azyl a těmi, kteří azyl již získali, což zdůraznili i autoři předchozí analýzy. Již samotné zmatení
273
Metodický portál, Jirák, J.: O účincích médií, dostupné na http://www.rvp.cz/clanek/282/246 (otevřeno dne 16. 7. 2007).
274
Jirák J., Köpplová B.: 10. 5. 2006, Média a jejich role ve společnosti, dostupné na
http://www.rvp.cz/clanek/282/555 (otevřeno dne 16. 7. 2007).
275
K tématu stereotypů srov. více Jirák, J.: O stereotypech v médiích aneb svět, který vidí média, Metodický portál RVP,
dostupné na http://www.rvp.cz/clanek/282/284 (otevřeno dne 13. 9. 2005).
276
Srov. Křížková, M.: Cizinci, našinci a média: mediální analýzy, Multikulturní centrum Praha, Praha 2007, str. 7.
102 Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce